04. 03. 2023   |  06:25

Žijete ve společné domácnosti se svými rodiči nebo prarodiči? Je to pro vás nesnesitelná situace a zoufale hledáte vlastní bydlení, nebo vám toto uspořádání naopak vyhovuje? Možná teprve stojíte před rozhodnutím, zda do takového způsobu bydlení vůbec jít, nebo se mu naopak za každou cenu vyhnout.

Kdysi bylo soužití dvou a více rodin docela běžným jevem, pak se od něho začalo ustupovat a mladé rodiny dělaly vše proto, aby mohly bydlet samy a ve svém. V současné době je však dvougenerační bydlení opět aktuální téma a dá se považovat za staronový trend. Mladé rodiny k tomu pochopitelně vedou především finanční důvody, ale jsou i jiné.

Důvody pro dvougenerační bydlení 
Dvougenerační bydlení se netýkalo vždy jen velkých rodinných domů, více lidí různých generací se muselo, a opět musí, často srovnat i v bytě. Za minulého režimu se například stavěly dvougenerační byty k odlehčení bytové krize, na současném trhu však na tyto starší a větší byty narazíte jen výjimečně, protože jejich majitelé už je většinou rozdělili na dvě samostatné bytové jednotky. Důvody k návratu dvougeneračního bydlení jsou však prosté – mladí lidé si obvykle nemohou dovolit vlastní nové bydlení, dlouhodobě neunesou zátěž drahého nájmu, nedosáhnou na hypotéky, v současné době zvyšování cen materiálu se jim nechce ani stavět, a to často ani v případě, že by měli k dispozici parcelu na pozemku rodičů. Mnohem nákladnější se stal také samotný provoz vlastní domácnosti. 

Výhody dvougeneračního bydlení
Výhodou společného bydlení s rodiči či prarodiči tak může být nejen celková úspora a rozdělení výdajů za provoz domu, ale nepochybně i neocenitelná možnost pohlídání dětí, která bývá pro mladé rodiny rozhodující. K soužití dvou generací však rozhodně není dobré přistupovat jen jako k nouzovému či kompromisnímu řešení bydlení. Jde v mnoha ohledech o sociálně a společensky prospěšnou věc. Bezprostřední kontakt napříč generacemi může dokonce i zlepšit rodinné vztahy, pokud si obě strany stanoví jasná pravidla, která poté dodržují. V takovém případě je dvougenerační bydlení nesporně výhodné.

Nevýhody dvougeneračního bydlení
Je bohužel nutné si přiznat, že dvou a vícegenerační bydlení nemusí při nejlepší vůli vyhovovat každému, a že stejně tak jak může společné bydlení rodinné vztahy upevnit, může je v jiných případech i vážně pošramotit. Velkou roli hraje rozdílnost povah všech zúčastněných, která se však může naplno projevit právě až v průběhu společného bydlení. Rodiče, prarodiče a všeobecně starší lidé nejsou například obvykle příliš nakloněni velkým změnám a zásahům, často tak nechtějí schvalovat různé návrhy k přestavbám, které by například mladé rodině zajistilo víc soukromí. Pak jsou tu často oprávněné obavy z nepřiměřených zásahů do výchovy dětí, do vedení domácnosti, do způsobu životního stylu či dokonce nakládání s penězi. To všechno pochopitelně nepřispívá k dobré atmosféře a může končit i nepříjemnými hádkami.

Zatěžkávací zkouška pro partnerský vztah?
Ano, i tak mnozí mladí lidí vnímají například nutnost dočasného bydlení u rodičů jednoho z partnerů. Bojí se naprostého nedostatku soukromí, neustálé kontroly, zasahování do veškerých činností, rozhodnutí a plánů, neshody či dokonce hádky kvůli nejběžnějším věcem a maličkostem. Pokud si lidé už někdy něčím takovým projdou, mohou mít ze společného bydlení v pozdějším věku, kdy už mají vlastní rodinu, skutečné obavy. Je však dobré si uvědomit, že nastala jiná situace. Ve hře jsou i děti a jejich výchova, jejich možnost trávit čas s dědečkem a s babičkou, místo aby za nimi třeba jen dvakrát do roka dojížděli z druhého konce republiky. Už to je dost velký argument, aby se i druhá strana ke společnému soužití tentokrát postavila jinak.

Společné bydlení nemusí být noční můrou
Hned na počátku zvažování dvougeneračního bydlení je nutné stanovit jasná pravidla. Své podmínky však rozhodně nemusí mít jen mladí s dětmi, mají na ně právo i rodiče či prarodiče, ke kterým se mladá rodina chce přistěhovat. To je třeba vzít na vědomí. Na začátku vás třeba ani nenapadne, co všechno bude později potřebovat vaší společnou shodu a z toho obvykle poté vzniká nejvíc problémů. Například uspořádání zahrady – pokud přijdete s návrhem vybudování menšího pískoviště pro děti, zkuste na něm netrvat zrovna tam, kde má babička celý život opečovávaný záhon růží nebo rododendronů. Ústupky rodičů pak zkuste vždy ocenit a jednou za čas třeba i odměnit. Za hlídání dětí a péči o ně si najděte čas na odvoz k lékaři nebo přivezení nákupu. Vůle a snaha o harmonické společné bydlení musí být vždy na obou stranách a pokud se vyskytne vážnější problém, je třeba si o něm co nejdřív promluvit.

Veronika Moreira Tůmová
fotografie: Shutterstock