19. 06. 2017 | 12:43
Jaro je za dveřmi a řada lidí začíná uvažovat o novém venkovním posezení, které se v letních měsících stává jakousi externí obytnou zónou. Jenže co s koncem letních dnů, zpátky do domu? Možná nastal čas zamyslet se sice nad stavebně náročnějším, zato celoročně využitelným řešením. Seznamte se se zimní zahradou.
Zimní zahrada rozhodně nepatří k módním výstřelkům v oblasti bydlení. Tento architektonický prvek je známý už od 17. století. Tenkrát se prosklené přístavbě říkalo oranžerie, protože sloužila především k pěstování citrusů. Vzhledem k tomu, že šlo o poměrně nákladnou záležitost, byla výsadou bohatých lidí. Až teprve časem a díky novým stavebním materiálům její cena postupně klesala, takže se oranžerie stala dostupnější i pro ty méně movité. Jelikož v ní majitelé začali pěstovat také jiné rostliny než citrusy, objevil se nový název, zimní zahrada.
Než začnete stavět
Je rozdíl mezi tím, jestli stavíte zimní zahradu rovnou s celým domem, nebo ji řešíte jako přístavbu ke stávajícímu bydlení. V prvním případě se s tímto prostorem počítá již v návrhu a zahrada vzniká v návaznosti na vlastní stavbu. Měla by být umístěna směrem na jih. Pokud to v druhém případě vzhledem k typu domu není možné, snažte se ji orientovat alespoň na jihozápad. Oba směry zaručují dostatek denního světla a slunce také v zimních měsících. Užitek vám přinese i zahrada orientovaná směrem na východ, nevhodné je ale umístění na severní straně domu.
Dobře si také promyslete, k čemu vám bude zimní zahrada sloužit. Buď může fungovat jako meziprostor mezi domem a venkem, kdy v zimních měsících brání vniknutí chladného vzduchu do domu, nebo poslouží jako prostor pro přezimování rostlin, které by v chladném období venku nepřežily, případně z ní můžete vybudovat další obytnou místnost, která vám poskytne příjemný odpočinek uprostřed domácí zeleně s výhledem do přírody. Podle záměru využití byste pak měli řešit vlastní stavbu. Jde o to, že pokud se například rozhodnete pro další obytnou místnost, budete muset během stavby instalovat také vytápění zahrady. Zvolit můžete buď konvektory, které se umísťují do země, anebo klasické radiátory.
Dejte si rovněž pozor na to, aby zahrada fungovala jako samostatná místnost. V praxi to znamená, že by do ní měli mít všichni obyvatelé domu stejný přístup. Zahrada, do které se například chodí přes vaši ložnici, vám bude spíš pro zlost, protože se z vašeho spacího prostoru stane tak trochu průchoďák. Zimní zahrada může tvořit i napojení na obývací pokoj, kuchyni či jinou část domu, kterou užíváte jako rodina společně.
Teplo tak akorát
Jestliže budete v zimní zahradě pěstovat květiny, je třeba v ní hlídat teplotu. Ta by se v zimě měla pohybovat mezi 5 až 18 °C, což vyžaduje mírné přitápění s ohledem na aktuální počasí. Není proto vhodné, abyste vytápění zimní zahrady napojovali na otopný systém domu. Daleko praktičtější je oddělené vytápění, které můžete ovládat vlastním termostatem. I když náklady na topení stále rostou, teplo v zimní zahradě vám rozhodně díru do rozpočtu neudělá. V případě, že jste dodrželi umístění zahrady na vhodnou světovou stranu a zajistili dobrou izolaci, provoz tohoto prostoru vás v žádném případě nezruinuje.
Důležité sklo
S kvalitní izolací souvisí vhodná skla. Rozhodně se vyhněte jednoduchým typům, ale vybírejte z tepelně izolačních skel, dvojitých nebo trojitých. Sklo určené pro zimní zahrady se také potahuje neviditelnou vrstvou kovu, která propouští světlo a přitom odráží většinu slunečního svitu. Vlastně tak funguje jako zrcadlo. Díky takto upraveným skleněným tabulím může i zimní slunce rozehřát prostor v místnosti. Myslete také na bezpečnost a nechte prosklené části olepit bezpečnostní fólií. Co se týká skel, nezapomeňte na větrání, které je v tomto prostoru vzhledem ke květinám a vlhku velmi důležité. Ve stěně a na střeše zahrady by proto měl být zajištěn dostatek výklopných a posuvných oken. Samozřejmostí jsou dveře, jimiž se dá vycházet mimo objekt, a které navíc významně přispívají k cirkulaci vzduchu uvnitř prostoru. V letních měsících se budou hodit ventilační mřížky, případně elektrické ventilátory osazené ve stěnách. V zimní zahradě uplatníte i střešní okno. K němu je ale třeba nainstalovat termostat, na němž nastavíte teplotu pro automatické otvírání a zavírání okna, a dešťové čidlo, které tuto část interiéru ochrání před deštěm. Nezbytným doplňkem jsou síťky proti hmyzu v otvíraných oknech a dveřích. Ten totiž dokáže odpočinek v zahradě pořádně zkazit, to nemluvě o neustálém čištění stop na skle po mouchách, vosách a jiné havěti.
Zimní zahrady se dnes konstruují tak, aby se například jedna jejich celá stěna dala v létě odsunout a tím vznikla napůl otevřená terasa. V horku a letním úpalu ale toto řešení nestačí. Proto se informujte na možnost zastínění, které vytvoří přes léto v zimní zahradě příjemný chládek.
Důležitou součástí zimní zahrady je podlaha. Výběr podřiďte kvalitě, která zabezpečí, že podlaha odolá nejenom vlhku, ale také horku a zimě. Vhodná je keramická dlažba, přírodní kámen nebo dřevo.
Dopřejte si pohodlí
Zimní zahradu budujete proto, abyste v ní mohli relaxovat. Dostatečně velká plocha k odpočinku začíná na minimálně 10 metrech čtverečních. Záleží ovšem na tom, co všechno by se do ní mělo vejít. Jestli máte hodně venkovních květin, které potřebují přezimovat, a nezapomeňte, že i některé interiérové květiny je třeba přesouvat do chladnějších místností, k nim připočítejte nábytek, budete nejspíš potřebovat plochu větší. Vzhledem k tomu, že se budete na zahradě pohybovat, je nutné si také zajistit dostatečně velký průchozí prostor.
Text: Emma Hildová
Foto: AZ Ekotherm
