Nový rok je již tradičně spojován s bujarým veselím, pyrotechnikou, jejíž využití rozděluje společnost a nebojme se to zmínit, také s obžerstvím v tom pravém smyslu slova. Stejně jako k samotným Vánocům, i k Novému roku se však pojili a pojí určité zvyky a tradice, které si můžeme připomenout. Lidové zvyky se dodnes udržují již jen v některých vesnicích.
Naši předkové v tomto období dodržovali mnoho různých tradic, které jim měly zaručit štěstí. I my stále některé dodržujeme. Nový rok je součástí vánočního období, ale k oslavám lidových ani církevních Vánoc nikdy nepatřil. Novoroční oslavy tak byly spolu s těmi silvestrovskými vnímány spíše jako samostatné svátky, jimiž končí starý rok a začíná nový.
Žádné hádky, praní ani uklízení
Na Nový rok bychom se všichni měli vyhnout konfliktům, nesvárům a hádkám, neboť je dobré mít na paměti: Jak na Nový rok, tak po celý rok. Hospodyňky by neměly uklízet, aby se v novém roce příliš nenadřely, nesmí se zametat, aby z domu nebylo vymeteno štěstí, nesmí se ani prát, jelikož prádlo na šňůře by mohlo přinést neštěstí. Na Nový rok se také nesmí nic vynášet z domu, jinak vám tato věc bude po celý rok chybět. Nový rok má podle pověr magickou moc a je možné v tento den nahlédnout do budoucnosti. Na Nový rok se proto hojně praktikovalo věštění. Dříve se věštilo podle toho, kdo přišel jako první na návštěvu, pokud pak do domu vstoupilo jako první host dítě, představovalo příchod štěstí. Starší žena naopak přinášela smůlu.
Novoroční návštěvy a hostina
Nový rok je časem rodinných návštěv. Navštěvujeme své příbuzné zblízka i zdaleka a popřáváme jim štěstí a zdraví do nového roku. Nový rok je pochopitelně také dnem hodování. U nás se v tento den jí tradičně čočka, která symbolizuje hojnost. Jí se také poměrně tučná jídla, například uzené nebo ovar, která znamenají hojnost a prosperitu. Prasečí rypáček na talíři symbolizuje štěstí. Na Nový rok bychom neměli jíst drůbež, ryby ani králíka nebo zajíce, štěstí tak může uletět, uplavat nebo utéct. Na novoroční husu nebo kachnu, která se zdá být novoročním zvykem poslední doby, proto raději zapomeňte. K novoroční čočce patří vejce, které je symbolem nového života. Peče se také novoroční vánočka.
Ochranné novoroční symboly do domácnosti
Novoroční dekorace mají i svou symboliku. Mezi takzvané ochranné symboly patřily například vlašské ořechy, které byly jedním ze symbolů plodnosti, hojnosti a bohatství. Život, světlo, zdraví a štěstí má pro změnu symbolizoval zelený strom nebo zelená ratolest, my si dnes často věšíme nad vchody jmelí, které má ochrannou moc a na Nový rok je zvykem polibek pod jmelím. K dalším ochranným předmětům patří červené jablko, vejce, svíce, kynuté pečivo, červená barva symbolizující krev a pestré tkaniny. Ochrannými symboly lidí, dobytka, stavení a polí byli chléb, cibule, česnek, med, sůl, kmín, větvičky s trny, bylinky a svěcené ratolesti či pokrmy. Symbolem smrti, zmaru a pohany pak byla vymlácená sláma, prázdné vaječné skořápky, prázdné ulity hlemýžďů, přelomené svíce a bílá barva.
Jak vznikly novoročenky?
Zasílání novoročenek je milou tradicí, ke které se vrátily různé firmy a instituce. I tento zvyk měl svůj vývoj, v roce 1827 je začal rozesílat hrabě Karel Chotek, nejvyšší purkrabí království českého, který nechtěl trávit celý den vítáním návštěv, jež mu přicházely přát k Novému roku. Po jeho smrti upadl tento zvyk na chvíli v zapomnění, až teprve na konci 19. století se stalo módou posílání pohledů s novoročními pozdravy. V tu dobu se objevily novoročenky s různými grafikami a uměleckými lepty, ve 20. století již také s použitím fotografií.
Novoroční předsevzetí
Novodobým a oblíbeným zvykem jsou docela jistě novoroční předsevzetí, které nám mají pomoci k dosažení určitých cílů a polepšení. Nový rok je vnímán jako nový začátek, proto je vnímán jako ideální příležitostí ke slibům, které ve formě předsevzetí dáváme sami sobě i druhým.
Veronika Moreira Tůmová
fotografie Shutterstock