29. 05. 2018 | 00:15
Dešťová voda. Obyvatelé některých lokalit postižených bleskovou povodní jí právě teď nemohou přijít na jméno, v místech, kde spoustu dní nekáplo, si lidé při pohledu na zažloutlé trávníky a vysychající studně naopak povzdechnou: Království za vodu.
Zahrada ji miluje. Ale ne každou
Dešťová voda neobsahuje chlór, téměř žádné soli a minerály, proto je podstatně vhodnější k zavlažování zahrady. Nezasoluje totiž půdu, je takzvaně měkká. Možná vás ale překvapí i jeden ne příliš známý fakt. O kvalitě dešťové vody, která do zásobníku putuje ze střechy a okapů, do určité míry rozhoduje typ střešní krytiny. Pokud se jedná o střechu z klasických pálených nebo betonových tašek, není se čeho obávat. V případě plechové střechy je už ale vhodné počítat s možností, že se při dešti může uvolňovat starší nátěr. K zalévání záhonů se nehodí voda, která stekla po střeše pokryté asfaltem nebo eternitem, protože se z krytiny mohou uvolňovat toxické látky.
Kam ji sbírat?
Dešťovka se nejčastěji využívá k zavlažování zahrady. Dá se v ní ale také vyprat prádlo, nebo ji použít na splachování. K těmto účelům je vhodná podzemní nádrž, která se připojuje na rozvod vody v domě. Počítejte ovšem s tím, že instalace podzemních nádrží vyžaduje náročnější stavební úpravy nejenom na pozemku, ale i v domě. Tento typ nádrže se samozřejmě dá napojit i na systémy automatického zavlažování.
Pro zalévání zahrady ale postačí nadzemní nádrž na dešťovou vodu, tedy sud, barel či jakákoli další nádoba, která se obvykle vyrábí z tvrzeného plastu. Tyto zásobníky jsou nejčastěji k dostání v objemech od 50 do 500 litrů, s výpustným kohoutem nebo bez něj. Vyberte si takovou nádobu, která má víko, protože do ní nebudete muset pořizovat rošt pro zachytávání spadaného listí a dalších hrubých nečistot. Navíc v zakrytém sudu nehrozí, že by se vám v něm rozmnožili komáři. Pozor na to, že nadzemní nádrže nejsou určené pro celoroční provoz. Před zimou je třeba vodu vylít.
Praktický sběrač
Sudy na sběr a uchovávání se nejčastěji umísťují přímo k okapu. Buď je můžete jenom postavit pod okap, anebo zkusit o něco sofistikovanější způsob s pomocí sběrače dešťové vody, který se instaluje na konec okapu a je vybavený ochranou proti přetečení. Jakmile hladina dosáhne maximální výšky, začne voda protékat dešťovým svodem do kanalizace. Díky tomu se vyhnete nepříjemnostem s přetečením nádoby.
Péče o sudy
Nádrže na dešťovku by měly stát na rovné souvislé ploše, a pokud je to možné, nikoli na přímém slunci. Ideální je stín nebo polostín na chodníku nebo terase u domu. Alespoň dvakrát třikrát za sezónu je třeba nádrž vymýt a zbavit ji všech nečistot, které způsobují kazivost vody. Jak už jsme zmínili, před zimou je třeba nádrž vyprázdnit. Skladujte ji přikrytou víkem nebo dnem vzhůru.
Jak na zalévání?
Vodu ze sudu snadno rozvedete po zahradě buď samospádem, nebo pomocí čerpadla. Případně můžete sud umístit na podstavec, který usnadní napouštění vody do konve přímo ze sudu. Pokud se vám nechce po záhonech běhat s konvemi, umístěte do sudu ponorné čerpadlo a s pomocí zahradní hadice můžete pohodlně zalévat.
S automatikou ušetříte
Vzhledem k nedostatku vody se vyplatí investovat do automatického zavlažování, které vás nejenom že zbaví práce, ale ještě navíc ušetří až 70 % vody. Výhodou je, že se dá připojit přímo na dešťový barel.
Text: Emma Hildová
Foto: Hornbach
