26. 10. 2021 | 08:15
Svíčky prozařující hřbitovní tmu, rozšklebené dýňové lucerny zářící do temné noci, vzpomínání na drahé zesnulé, trochu strachu a mrazení v zádech. To vše přináší dušičkovské období, které přichází s koncem října a začátkem listopadu. Co bychom o něm měli vědět a jak se na jeho příchod připravit?
Přelom října a listopadu je tradičně spojován s tajemnem. Je opředen mnoha pověstmi a tradicemi, podle nichž se v tento čas smývají hranice světa živých a mrtvých. V posledních letech se v Česku rozmáhají zvyky, které se k nám dostaly až z dalekého dávného Irska a které se těm našim podobají možná více, než je na první pohled zjevné. Jaký je rozdíl mezi Halloweenem a Dušičkami a jak byt vyzdobit v jejich duchu?
Co je všem svátkům společné
Mezi 31. říjnem a 2. listopadem se různě po světě slaví svátky připomínající mrtvé, jejichž duše v tento čas přicházejí na svět, aby pozdravily pozůstalé. Tato hlavní myšlenka je různým tradicím společná, liší se potom ve vlastním provedení a pověstech, jež se k ní váží. Halloween, který je dnes propagován především americkou kulturou, pochází z Irska – do Ameriky ho v 19. století přinesli irští přistěhovalci. Podle některých pramenů má Halloween původ v keltských oslavách nového roku, které probíhaly na svátek známý jako Samhain. Oslavy v předvečer svátku Všech svatých, který připadá na 1. listopadu, zase vychází z židovské tradice, podle níž se svátky slaví vždy předchozího večera. Židé totiž za nový den považovali již soumrak, který mu předcházel.
Dlabání dýní: Jak zabránit znečištění bytu i tomu, aby svítilna nehnila?
O čem vypráví Jackův příběh
Halloween se tedy slaví 31. října a jeho typickým znakem je vyřezaná dýňová svítilna, které se říká Jack-o´-latern, tedy Jackova svítilna. Jack byl irský opilec, který několikrát převezl ďábla, a ten mu za to po smrti odepřel přístup do pekla. Jack se nemohl dostat ani do nebe a tak byl odsouzen k věčnému blouzení. Aby viděl na cestu, vybavil ho ďábel svítilnou se žhavým uhlíkem. V Irsku bylo mnoho řep, podle původních představ tedy svítilna byla řepná, poté, co svátek zdomácněl v Americe, se změnila na známou dýňovou, protože v Americe byl zase přebytek dýní. Podle tradice lidé na okna, římsy a prahy umísťují dýňové svítilny, protože věří, že Jack si světlo vezme a před vším zlým je ochrání. Poslední den v říjnu chodí v USA děti převlečené do strašidelných masek koledovat a svítilna před domem znamená, že jsou koledníci vítání. I u nás se v tento den tradičně konaly průvody strašidelných masek a to především v Podkrkonoší.
České „Dušičky“ tvoří dva svátky
V našich končinách se věřilo, že v předvečer Všech svatých se na svět vrací duše z očistce. Aby jim pozůstalí ulevili od trápení, plnili svítilny máslem a popíjeli studené mléko, pro očištění od hříchů a na přilepšenou vhazovali do ohně různé pokrmy. Při večeři prostírali jedno místo navíc, kdyby zemřelí chtěli přijít na návštěvu. S ranním úderem kostelního zvonu se duše musely vrátit zpět do očistce. To všechno se pořád dělo před „Dušičkami“. Ty jsou potom tvořeny dvěma svátky – Svátkem všech svatých a Památkou zesnulých. V těchto dnech věřící navštěvovali hřbitovy, modlili se za zesnulé, zapalovali za ně svíčky – světlo symbolizuje věčný život, chodili do kostela, kde se recitovala jedna z nejstarších křesťanských modliteb – modlitba za zesnulé. Věřilo se, že zamračené nebe a déšť symbolizují smutek nebožtíků a slzy, jimiž oplakávají své hříchy.
Jak uctít zemřelé a vyzdobit byt
Jak je vidět, zvyklosti irské, americké a české mají mnoho společného, i když se v jednotlivých dílčích úkonech liší. Základem je uctít mrtvé a vzpomenout na ně při zapálené svíčce, která symbolizuje věčný život. A nesejde na tom, zda ji zapálíte ve vyřezané nebo keramické dýňové svítilně nebo jen tak, ve svícínku či v nějakém ozdobném stojánku. My dnes chodíme o Dušičkách na hřbitovy, kde na hroby klademe věnce a vazby ze sušeného kvítí, což dělali i naši předci a sušené květiny volili proto, že vydrží déle než ty čerstvé. Když se nad pozadím těchto svátků zamyslíme, vyjde nám, že na nich není nic děsivého, že spíše nabádají ke vzpomínání a lásce. Není tedy nic morbidního ani na tom, když se budeme inspirovat hřbitovní výzdobou a v jistém smyslu ji přeneseme i domů – můžeme si samozřejmě byt vyzdobit dýničkami, ale po staročesku můžeme přidat i nějakou vazbu či věnec ze sušeného kvítí. Hlavně ale nezapomeňme zapálit svíčku a vzpomínat na ty, kteří již s námi na tomto světě nejsou. Prostřete letos v předvečer Všech svatých jedno místo navíc? Pro všechny případy?
Kateřina Hájková
fotografie: Shutterstock
