19. 06. 2017 | 12:20
Velikonoce jsou pro mnohé z nás vítanou příležitostí k jarní výzdobě bytu nebo domu. Všichni už se těšíme, až vyměníme vánoční světýlka za roztomilá kuřátka nebo vajíčka. A není to tak složité, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Sluší se připomenout, že Velikonoce patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Jejich původ se vykládá mnoha různými způsoby. V zásadě ale platí, že se odvozují od pohanské oslavy jara. I proto se jim také říká svátky jara.
Pohyblivé svátky
Velikonoce nemají v kalendáři pevně stanovený den. Určení velikonočních dnů vychází z prvního jarního úplňku po rovnodennosti. Obvykle probíhají mezi 22. březnem a 25. dubnem a podle lidových tradic ukončují období čtyřicetidenního půstu, které vrcholí takzvanou Květnou nedělí, jež předchází Velikonoční neděli.
Velikonoční symboly
Velikonoce si nejčastěji spojujeme s velikonočním vajíčkem, pro které jsou charakteristické barvy, různé ornamenty a dětmi oblíbené obtisky. Víte, že první barvená vejce se v Evropě objevila v 18. století? Byla namalovaná červenou barvou jako symbol Kristova vzkříšení. Kromě klasických vajíček se na velikonočním stole a pochopitelně i v pomlázce objevují vajíčka čokoládová. Možná vás překvapí, že jejich tradice sahá až na dvůr francouzského krále Ludvíka XIV. Když už je řeč o pomlázce, vajíčka se do ní dostala už ve středověku. Podle tehdejšího nařízení církve se totiž nesměla v období půstu jíst. Když půst skončil, lidé jich už měli doma nastřádáno tolik, že by je sami nedokázali sníst. Proto jimi začali obdarovávat koledníky. Vyfouknutá a zdobená vejce se coby další z velikonočních symbolů objevila až po první světové válce. Z nich pak vznikly proslavené kraslice.
Na velikonočním stole by neměl chybět beránek, který se už od středověku používal jako obřadní pokrm. Dnes má ovšem podobu sladkého moučníku. Posledním z významných symbolů, na který mnohé ženy vzpomínají ještě dlouho po Velikonocích, je pomlázka, která se plete z vrbových proutků. Údajně pochází už ze 14. století. Pomlázkou šlehají muži ženy, aby prý byly celý rok zdravé, veselé a pilné. Vdaným ženám údajně pomlázka vyhání z těla hašteřivost a špatnou náladu.
Svátečně jarní interiér
Velikonoce jsou vítanou příležitostí k osvěžení interiéru. Jelikož na jaře začíná všechno kvést, mezi tradiční výzdobu patří různé přírodniny. Oblíbené jsou rašící květy jív, které budete nejspíš znát pod názvem kočičky. V bytě by se měly objevit už týden před Velikonocemi, tedy na Květnou neděli, kdy se světí v kostelech. Lidé věřili, že posvěcené kočičky mají magickou moc. Do obydlí měly přinášet zdraví, hospodář je připevňoval ke krovu, aby do stavení neuhodil blesk. Přidávaly se také zvířatům do krmení nebo zapichovaly na kraj pole, aby bylo všeho dostatek. Podle pověry se měly spálit až následující rok na Popeleční středu.
Jak na jarní výzdobu
Začneme již zmíněnými kočičkami. Asi sotva kvůli nim budete šplhat na střechu domu nebo je zapichovat do záhonků na zahradě, abyste měli větší úrodu zeleniny. Raději si na ně pořiďte větší vázu, do které naaranžujte různě dlouhé větvičky jívy. Ty pak můžete ověsit malovanými vajíčky, velikonočními figurkami, anebo barevnými mašlemi. Na kuchyňském stole nebo za oknem udělá hezkou výzdobu osení, které se dá buď koupit, anebo ho můžete zasít s dětmi. Obvykle se používá pšenice nebo ječmen. Kromě semínek budete potřebovat hezký květináč. Nebojte se popustit uzdu kreativitě a porozhlédněte se třeba po vysloužilém bílém hrnku, misce apod. Osení se bude vyjímat i v košíku. V tom případě ho ale nezapomeňte vyložit igelitem, aby vám zemina nepropadala na podložku a mohli jste ho zalévat. Dno nádoby vysypte cca 8 cm zeminy, záleží na její výšce, na ni vysejte obilí. Povrch by měl být semínky celý zakrytý. Vše zasypte další, tentokrát menší vrstvou zeminy, cca 2 cm. Sadbu udržujte ve vlhku, nepřelévejte! Osení by mělo vyrůst přibližně za deset dní od výsevu. Záleží ale na pokojové teplotě. Jestliže osení roste rychle a na Velikonoce by mohlo začít přepadávat přes okraje nádoby, odnášejte ho na noc do chladna, abyste růst zpomalili. Do hezky zazelenalého květináčku pak už stačí jenom ,,zasadit“ například kuřátka, slepičky nebo vyfouknutá vajíčka připevněná na špejli.
Malování vajec
Tahle činnost je oblíbená především v rodinách s dětmi, které rády kreslí. Barvení v klasických barvách na vajíčka je snadné, ale zajímavé je například barvení vajec v cibuli s přidáním různých listů a travin, s jejichž pomocí lze na vajíčkách vytvořit různé ornamenty. Pro malé děti zvolte nejschůdnější formu, celoobtisky.
Ozdobit můžete vajíčko i krásným vzorem madeirské krajky, jak ho připravila výtvarnice Karla Hátleová z Výtvarné dílny Kajjka. Postup je velmi jednoduchý:
1.Na vajíčko nakreslíte vzor.
2.Kvalitní vrtačkou vyvrtáte otvory.
3.Pak vajíčko vložíte na 10 minut do neředěného sava, které odstraní vnitřní blánu a vajíčko tak bude čisté.
4.Nakonec rozehřejete bílou voskovku a pomocí špendlíku zapíchnutého do tužky namalujete voskové vzory.
Velikonoční doplňky
Velikonoce jsou svátky jara a těm kromě typické velikonoční výzdoby sluší i světlé barvy. Prim vede zelená jako barva znovuzrození. Oblíbená je žlutá symbolizující slunce. Opatrně zacházejte s velikonočními motivy beránků, slepiček, kuřátek nebo vajíček. Obzvlášť v tomto případě platí, že čeho je moc, toho je příliš. Není nutné si pořizovat například talíře s vyobrazením zajíčka nebo pomlázky. U svátečního stolu se budou vyjímat také květinové vzory, které navíc můžete použít i při jiných příležitostech. Parádní tabuli vykouzlíte i s jednoduchým bílým ubrusem, na kterém se budou vyjímat čerstvé jarní květiny ve váze.
Text: Emma Hildová
Foto: www.dilnakajjka.cz
