Autorem třípodlažního domu Andergassen Urthaler, postaveného v minimalistickém stylu, je architekt Andreas Gruber. Betonová krychle vyrostla ve strmém svahu jihotyrolského údolí Eisacktal.
Design budovy z dálky připomíná spíš kus kamene zasazeného do krajiny. Tento přístup odráží specifické prostředí horských masivů severní Itálie, jež vyžaduje inovativní postupy vyhovující řadě omezení a předpisů.
S respektem k přírodě
Rezidence je postavena z monolitického izolačního betonu o tloušťce stěn 60 cm. Jak označení napovídá, při použití tohoto materiálu nebylo nutné stavbu dál izolovat a vzhledem k pohledovým vlastnostem ani jakkoli upravovat či zušlechťovat její povrch. Nutno dodat, že izolační neboli lehký beton je dobře recyklovatelný, pomáhá snižovat uhlíkovou stopu a navíc se dá velmi snadno opravit. Texturované betonové zdi by navíc měly poskytnout oporu pro mech, který snad nakonec časem obroste celou budovu a pomůže ji tak ještě lépe začlenit do okolní přírody.
V interiéru
Kromě otevřené kuchyně spojené s obývacím pokojem v domě najdete tři ložnice a koupelnu. Do prostoru architekt zakomponoval také místnost, kde mohou obyvatelé sledovat televizi. Zbývající plocha je určena k multifunkčnímu využití. V interiéru se střídají hladké bílé stěny s šedým porézním povrchem, který přechází do vnější části domu. Tloušťka stěn umožňuje různě pracovat se vsazenými okny. Do obývacího pokoje architekt zvolil panoramatickou variantu nabízející nádherný výhled na horské masivy Dolomit v celé jejich kráse. Spodní část okna slouží jako sedačka, na horní vznikla malá příruční knihovna. Naopak okno v koupelně zachycuje krajinu z jiného hlediska. Přesněji řečeno, díváte se na odkrytou plochu srázu, do něhož je budova vestavěná.
Pokoje jsou umístěné kolem centrálního schodiště, které je koncipováno jako visuté, tedy připevněné do schodišťové stěny pouze po jedné straně. Takové řešení je vizuálně zajímavé a vhodné především do menších prostor. Další důležitý bod stavby tvoří místnost s dřevěnou podlahou, kterou architekt zamýšlel jako jakýsi moderní přijímací salon, tedy místo, kam můžeme pozvat „krátkodobou“ návštěvu.
Vše má své místo
Jednoduchost vnější formy a design interiéru kráčí v tomto případě ruku v ruce s myšlenkou, že nic není v přírodě nadbytečné. Všechny tvary a formy mají svůj přesně daný účel a smysl existence. Propojení s jihotyrolskou krajinou plyne nejenom z použitých materiálů, ale i jejich zabarvení, které je typické pro horniny zdejšího údolí.
Připravila: Lucie Pilátová
Foto: architekt Andreas Gruber