Může se zdát, že zařízení dětského pokoje není úkonem nikterak pracným. Leč opak je pravdou a je k tomu potřeba mnohem víc než jen pořídit veškeré náležitosti a trochu se zamyslet nad samotným designem. Co všechno by v dětském pokoji mělo být a co naopak ne, co dělat a nedělat?
Dětský pokoj je pro dítě něco jako pro vás ložnice. Kus vašeho osobního prostoru, kde si můžete připadat v bezpečí, kam se můžete schovat, když nemáte na nic náladu, nebo načerpat síly, když máte pocit, že vás opouštějí. Důležité je také vdechnout prostoru život s určitou atmosférou, která se může významně podílet na náladě, již bude ratolest mít ve chvílích, kdy zde bude trávit čas. Přinášíme několik záchytných bodů, které vás při zařizování dětského pokojíku mohou pomoci nastavit správným směrem.
1. Zvažte koníčky a zájmy
Životní prostor dítěte by měl odrážet jeho osobnostní preference. Takže vložení prvků týkajících se jeho zálib a oblíbeností je jistě dobrým a podnětným nápadem, díky němuž se v pokoji bude cítit dobře a jež ho možná bude i inspirovat. Nevztahuje se to ovšem na koníčky typu sledování televize. Každému je asi jasné, že to dítě nikterak pozitivním směrem nikam příliš nerozvíjí…
2. Berte v úvahu věk
Pokoj by měl rovněž odpovídat věku vaší ratolesti. Třináctiletou osobnost nenadchne nadměrně veselý a hravý design podobně jako začínajícího školáka neuchvátí plakáty a školkové dítě zase nebude moudré z vlastní knihovny obložené různými knihami nebo globusu. A už vůbec se nehodí elegance připomínající dospěláckou ložnici.
3. Na prvním místě bezpečnost
Koberce a nábytek by neměly blokovat otevřený střed místnosti, ideální je držet je v těsné blízkosti zdi. Hrany nábytku je chytré mít zaoblené, vyvarujte se umístění jemných a křehkých výstavních kusů. Ty si dítě může vystavit, až bude starší a bude se chtít pochlubit trofejemi připomínajícími jeho úspěchy.
4. Méně je více
Minimalismus získává na popularitě a není se čemu divit. V místnosti přeplněné nábytkem se bude dítěti špatně dýchat, může se podvědomě cítit klaustrofibicky, chaoticky a nesvobodně. Nezahlcujte jeho pokoj nábytkem, neměňte jej ve skladiště kusů, o kterých nevíte, kam jinam je odložit. Vybavte pokoj jen tím nejnutnějším s tím, že zbytek třeba časem vyberete společně. Nebo třeba taky ne.
5. Vytvořte specifické zóny
Rozdělte obytný prostor určitými prvky pro konkrétní účely. Řekněme pracovní stůl pro studium, koutek na hraní nebo kreativní činnosti (podle věku) a samozřejmě postel pro odpočinek, pohodlné křeslo (houpací, ušák, papasan) pro čtení knih…
Co je nejdůležitější
U dětského pokoje nejde jen o to, aby vypadal pěkně. Stěžejní je jeho využitelnost. Dítě se v něm musí cítit dobře, přirozeně, jako ryba ve vodě. Musí to být láska na první pohled, od prvního okamžiku musí cítit nutkání trávit zde co nejvíce času. Vnímejte dítě při zařizování jeho pokoje jako partnera a neodbývejte jeho přání a tužby mávnutím rukou. Snažte se společně najít kompromis mezi tím, co je a není možné.
Kateřina Hájková
fotografie: Shutterstock