28. 10. 2019 | 08:20
Konec října a začátek listopadu je spojen s dobou, kdy podle legend dochází ke smývání hranic říše živých a mrtvých. Postavte si na parapet svítilnu, abyste zahnali zlé duchy a posvítili duším drahých na cestu. Víme, jak doma navodit tajuplnou atmosféru.
Svátky mezi koncem října a začátkem listopadu jsou v různých zemích slaveny různě, jejich podstata je ovšem stejná. Uctít drahé zemřelé. Halloween, který je dnes znám především z americké kultury, ve skutečnosti pochází z Irska. Irští přistěhovalci, kteří tuto tradici přinesli do USA v 19. století, ji zase převzali od Keltů, jejichž zvyky se poté, co jejich území zabrali Římané, prolnuly se zvyky římskými. Výsledkem všeho je Halloween tak, jak jej známe v Česku dnes, jehož symbolem je především rozšklebený dýňový obličej. Víte, proč se svíčka dává zrovna do dýně?
Opilec Jack dvakrát převezl ďábla, za to byl odsouzen k věčnému bloudění
Základ tradice spojovat dýni s Halloweenem pramení ze staré irské legendy o opilci Jackovi. Ten vedl mimořádně zhýralý život, a tak není divu, že se jej ďábel pokoušel odnést do pekla. Jack jej však dvakrát přechytračil a po druhé jej dokonce donutil slíbit, že už si pro něj nikdy nepřijde. Takže když nakonec umřel, nechtěl jej přijmout ani Bůh do nebe, ani ďábel do pekla. Jack je tak odsouzen k věčnému bloudění. Aby si při něm mohl posvítit na cestu, daroval mu ďábel hroudu rozžhaveného uhlí.
Jack vydlabal řepu, použil ji jako svítilnu a vložil do ní žhavé uhlí. Staří Irové věřili, že když položí na okno světlo, Jack si jej vezme a ochrání je před vším zlým. Podobně jako se u nás se věřilo, že svíčka v okně jednak posvítí drahým zemřelým a vzdá jim úctu, jednak ochrání před zlými mocnostmi. Poté, co se irská tradice s přistěhovalci dostala až do USA, přejali Američané tento zvyk. Protože však ale v jejich končinách byla dostupnější dýně než řepa či brambora a tuřín, které se k tomu účelu také využívaly, začali používat svítilny dýňové. A jelikož americká kultura ovlivňuje mnohé, dostal se tento zvyk pomalu i do Česka.
Svátek Všech svatých a Památka zesnulých
Dušičky v Česku sestávají ze dvou svátků – 1. 11. je svátek Všech svatých a 2. 11. Památka zesnulých, lidově Dušičky. V tyto dny lidé přicházejí na hřbitovy uctít drahé zemřelé věncem či svíčkou, která symbolizuje věčný život. Vedle Vánoc tyto dva listopadové dny představují největší svátky, které jsou dodržovány jak věřícími, tak i ateisty. Svíčky ale nemusíte zapalovat pouze na hřbitově na hrobě milovaných zemřelých, ale můžete si jimi zkrášlit i byt a uctít tak kouzlo jedinečných podzimních chvil, které jsou odpradávna spojovány s tajemnem.
Svícen z listí a lesních pokladů
Podzim je odjakživa typický spadaným listím různých barev. Společně s ním se o tento post hlásí také kaštany, ježci, veverky a lesní stromové šišky. To všechno jsou symboly českého podzimu podobně jako svíčka, která je spojována převážně s přelomem října a listopadu a zmiňovanými Dušičkami. Vyrobte si vlastní kouzelný svícínek. Stačí koupit drobný slaměný kroužek a místo jehličí, kterého se užívá při výrobě adventních věnců, jej obložit pestrobarevným listím, figurkami zvířátek, houbiček a šiškami. Doprostřed vsaďte pěknou svíčku a veledílo umístěte na parapet, kde bude svítit na cestu duším zemřelých nebo jen vám jen tak pro radost. Nebo jej můžete odnést na hrob a uctít tak památku milovaných, jež už nejsou mezi vámi.
Dýňový podzim
Lidé milují tajemno a věci, které jsou s ním spojené. Snad proto u nás získal na oblibě dýňový motiv, jejž si s podzimními svátky spojujeme po vzoru Irů a Američanů. Pokud se vám dýně líbí, můžete vybírat z nepřeberného množství keramických svícínků či ozdobiček znázorňujících vesele či děsivě rozšklebené dýňové obličeje. Patříte mezi „kutily“? Zakupte v obchodě dýni goliáš a vyřežte si vlastní lucernu. Na internetu najdete spoustu video-návodů, jak umně vytvořit originální dýňové obličeje. Pro dotvoření tajemné atmosféry můžete použít černé svícínky, třeba s motivy netopýrů a pavučin, nebo voňavá svítící mýdla ve tvaru ducha, která poslouží jako vtipná ozdoba v koupelně či na toaletě.
Kateřina Hájková
fotografie: Shutterstock
