Podzim je v plném proudu, a tak zase nastává čas, abychom řešili, co se spadaným listím ze stromů. Málokdo umí tento přírodní odpad využívat efektivně, a přitom právě spadané listí je vysoce kvalitní materiál, kterého by byla škoda se jen tak zbavit.
Listí obsahuje organickou hmotu, která obohatí půdu o důležitý humus, má velké množství živin, které dřeviny čerpaly hluboko z půdy, jsou bohatým zdrojem vápníku, hořčíku, fosforu, draslíku a dalších minerálů. Tvoří velký objem organické hmoty, která nám může pomoci zvýšit kvalitu půdy.
Spadané listí patří do kompostu
Listí je vhodné postupně přidávat do kompostu, a to zhruba ve dvaceticentimetrových vrstvách. Zhruba po roce pak získáte velmi kvalitní mulč. Spadané listí, zejména listí z ovocných stromů, je jako přísada do kompostu nejvhodnější. Myslete však na to, že ke kompostování se hodí pouze zdravé listí, listí napadené chorobami nebo plísněmi už do kompostu nepatří. Ideální je listí do kompostu přidávat průběžně a prokládat ho např. zbytky zeleniny a ovoce, tedy kuchyňským bioodpadem, ale také posekanou trávou nebo zbytky jiných rostlin ze zahrady čili materiálem bohatým na dusík.
Spadané listí – podzimní postrach zahrádkářů, marný boj nebo relax a zábava?
Spadané listí jako tepelná izolace pro rostliny
Listí nám může posloužit také jako vynikající tepelná izolace pro choulostivější rostliny. Listí v dostatečných vrstvách nahrneme pod keře, aby ochránilo jejich kořeny před mrazem. Aby vítr listí neodvál, můžeme jej posypat vrstvou zeminy nebo kompostu. Podobná izolační vrstva se kolem rostlin utváří zcela přirozeně i ve volné přírodě. U vás na zahradě to ocení především hortenzie, fuchsie, ale také růže a další popínavé rostliny.
Co je to listovka?
Listí správně přidávané do kompostu dává vzniknout tzv. listovce. Kvalitní listovka vznikne zhruba během jednoho roku a dobře nahradí i rašelinu, například pro výsadbu vřesovištních rostlin. Listovka je vhodná hlavně pro ty rostliny, které vyžadují kyselé pH půdy, například rododendrony. Chemické složení listovky se odvíjí právě od složení listí. Listovka také dokáže odlehčit půdu, navíc se rozkládá postupně a obohacuje tak půdu o organickou hmotu.
Jak je to s ořechovým listím?
Listí ořešáku je mimořádně odolné proti rozkladu díky vrstvě vosku, a pokud ho na podzim nepohrabete, najdete ho kolem ořechu ležet ještě za rok. Obsahuje totiž látky, které brzdí proces rozkladu, a tedy i kompostování. Proti ostatním druhům dřevin má také listí ořešáku výrazně kyselejší reakci, téměř jako jehličí. Pokud ho ovšem dobře posekáte sekačkou společně s trávníkem a promícháte s ostatními druhy listí, ničemu neublíží a do kompostu je tak můžete přidat zcela bez obav. Pokud chcete kompostování ořechového listí urychlit, můžete je sbírat do barelu či sudu, ve kterém listy před uložením do kompostéru strunovou sekačkou nadrtíte na menší kousky.
Spadané listí jako úkryt pro ježky a další živočichy
Spadané listí můžete také navrstvit a někde v koutě či zadní části zahrady tak vybudovat úkryty pro užitečné ježky a jiné drobné živočichy. Hromadu zlikvidujte až pozdě na jaře, až budete mít jistotu, že nikoho pod vrstvou listí nevyrušíte ze zimního spánku. Listí využijte také jako krásnou a pestrobarevnou podzimní dekoraci, která vám určitě zpříjemní sychravé podzimní dny.
Veronika Moreira Tůmová
fotografie: Shutterstock