29. 02. 2024 | 11:00
Jarní počasí probouzí přírodu o poznání dřív, a tak se rozhodně vyplatí nepodcenit přípravu. Chladné dny můžete věnovat opravám nářadí, jakmile však pomine riziko přízemních mrazíků, můžete se pustit do přípravy záhonů. Ty je třeba nejprve zbavit plevele, pomocí rýče pak důkladně zrýt a případně zapracovat hnojivo.
Pokud zakládáte nový záhonek, měli byste to stihnout ještě před koncem března, aby se půda stihla uležet. U nových záhonů je obzvlášť důležité přidat do půdy hnojivo, aby z ní rostlinky získaly dostatek potřebných živin.
Co vysévat už koncem února a v březnu?
Semínka některých plodin můžeme nasít rovnou do půdy. Už koncem února a v březnu můžeme vysévat například mrkev, ředkvičky, petržel, špenát, hrách, kopr, cibuli nebo česnek. Jiná semínka bude lepší předpěstovat ve skleníku nebo doma na oknech. Bude to například celer, raný salát, papriky, lilek, kedlubny či brokolice. V březnu přidáme rajčata, cukety či bazalku. Můžeme je zasadit do mělkého květináče či malého skleníku se speciálním substrátem pro výsev. Nezapomeňte, že pro vyklíčení budou semínka potřebovat spoustu světla. Pro výsadbu jarních plodin je třeba dodržet optimální hloubku, což je dvojnásobek až trojnásobek výšky květin. Je tomu tak proto, že je potřeba chránit je před změnou teplot. Nezapomeňte na dostatečné rozestupy mezi jednotlivými rostlinami.
Vytvořte si svůj osevní plán
Před jarním výsevem zeleniny a letniček si můžeme vytvořit vlastní a dostatečně přehledný osevní plán. Díky němu budeme mít vždy po ruce důležité informace o všech plodinách, které se nám osvědčily z loňska a chtěly bychom je proto mít i letos. Stejně tak si uděláme plán o zcela nových rostlinách, které letos chceme vyzkoušet poprvé. Je vhodné také zaznamenat, čemu se na zahradě v loňském roce nedařilo a pro co třeba nemáme na naší zahradě vhodné podmínky. Příčinou může být nevhodná půda či nepřátelské druhy rostlin v nejbližším okolí. Zelenina potřebuje každý rok změnu stanoviště, aby se půda příliš nevyčerpávala. I s tím nám osevní plán pomůže, protože budeme vědět, že pokud na záhonu byly minulý rok luštěniny, tentokrát bude vhodné vysévat zde košťáloviny, nebo na místo kořenové zeleniny letos vysadit zeleninu plodovou. Brambory pak nikdy nevysazujte do půdy po rajčatech a naopak, přitahují totiž stejné typy plísní.
Vsaďte na prospěšné bakterie
Jakmile se objeví rostlinky a na nich dva lístky, je vhodné je přesadit do většího květináče a pravidelně zalévat. Do zálivky se pak vyplatí přidávat užitečné bakterie. Ty pomohou mladé rostlince s tvorbou bohatého kořenového systému, který potřebuje. Potravou pro tyto užitečné bakterie jsou kořenové výměšky rostliny, čímž jsou si navzájem prospěšné. Na oplátku za tuto potravu zase bakterie rostlině připraví živiny z organické hmoty do formy pro ni přijatelné. Velké množství živin potřebuje především plodová zelenina, například rajčata, papriky, lilek, dýně, cukety nebo okurky. Organické hnojení obsahuje živiny ve složitých sloučeninách, které rostliny neumějí z půdy vstřebat, a právě proto potřebují pomoc těchto užitečných bakterií.
Veronika Moreira Tůmová
fotografie: Shutterstock
