26. 10. 2016 | 14:51
Jedním z nejdůležitějších míst každého bytu či rodinného domu je – kromě kuchyně a jídelního stolu – bezesporu ložnice. Bez ní se neobejde žádný domov.
Společně s koupelnou by měla být oázou klidu a harmonie. Místem, kde budete odpočívat a zapomenete na všechny starosti, které přináší všední den. Jak ji ale zařídit, aby vám takto opravdu sloužila?
Než se pustíte do plánování a nakupování, zvažte, zdali je místnost, která má být ložnicí, pro tento účel opravdu vhodná. Pokoj s okny do frekventované ulice nebo směrem k vlakovému nádraží, případně orientovaný na jih není pro nerušený spánek zrovna to pravé ořechové.
Ložnice by se měla nacházet v nejklidnější části bytu či domu. Ideálně na východní či severní straně a s oknem, které můžete bez obav i v noci otevřít. Nemělo by tedy vést na balkon či terasu. Severní strana je totiž vždy nejchladnější a při orientaci na východ vás sice ráno bude sluníčko tahat z postele, ale nebude ještě tak horké jako to odpolední. Nejméně vhodnou světovou stranou pro umístění ložnice je logicky západ, kde se v létě interiér vyhřívá dlouho do večera.
Pokud takovou místnost v bytě či rodinném domě nemáte, zvažte, zda na okna z ložnice neumístit venkovní žaluzie. Zatemňují totiž daleko účinněji než závěsy či meziokenní žaluzie, můžete je stáhnout i při otevřeném okně, a navíc vás v létě ochrání také před horkem – samozřejmě pokud je necháte stažené během dne. Jestliže to z nějakého důvodu nelze, a ani meziokenní žaluzie nechcete instalovat, volte tmavší závěsy z neprůsvitného materiálu.
Mimochodem – podle předpisů by místnost sloužící jako ložnice měla mít při výšce 2,5 metru plochu alespoň 12 metrů čtverečních. Na samotné dvojlůžko s nočními stolky a průchozí prostor by sice stačilo méně, ale v tomto případě jde o čerstvý vzduch. Při zmiňovaných minimálních rozměrech má ložnice výměru 30 metrů krychlových, ale žádoucích by bylo ještě více. Protože když nebudete větrat, vydýcháte ve dvou za noc tolik škodlivého oxidu uhličitého, že můžete mít potíže se spánkem.
Šatna ano, pracovna raději ne
Poblíž ložnice by měla být koupelna a – pokud ji máte – tak i šatna. Ovšem pozor, zatímco šatnu můžete od ložnice oddělit jen lehkou tenkou přepážkou, v případě koupelny takové řešení není nejšťastnější. Proč? Zvuky z koupelny totiž mohou rušit partnera, který vstává anebo uléhá v jiný čas. Proto vsaďte raději na silnější zvukotěsnou přepážku.
Chybí-li šatna, bývá v ložnici šatní skříň. Ideální je vestavná s posuvnými dveřmi, které zabírají méně prostoru. Alespoň jedno dveřní křídlo by mělo být opatřeno zrcadlem – pokud se pro něj nenajde místo někde jinde. Pro uspořádání úložného systému, který by měl být kombinací poliček, zásuvek a závěsných tyčí, platí jistá pravidla.
Jak uspořádat šatní skříň
Zapomeňte na čtyři stejné police pod sebou v jedné půlce a řadu ramínek v druhé, dnešním šatním skříním vládne variabilita. Poradíme vám, jak si šatní skříň uspořádat tak, aby se do ní vešlo co nejvíce věcí a zároveň v nich byl dokonalý přehled.
Ukládání oblečení vám usnadní kombinace poliček, zásuvek či závěsných tyčí, u kterých je třeba myslet na určitá pravidla:
1. Ramínka, kterých jeden člověk potřebuje v průměru kolem čtyřiceti kusů, vyžadují minimální hloubku šedesát centimetrů, pro zásuvky postačí i čtyřicet.
2. Nejpoužívanější věci by měly být v dostupné výšce 70 až 180 centimetrů, zřídka nošené a sezónní oblečení se ukládá na místa vyšší než 180 centimetrů. Využít k tomu můžete sklopné závěsné tyče, které lze jednoduchou manipulací spustit dolů.
3. Do spodních partií se doporučují umístit snadno vyjímatelné nebo lehčí věci. Pro ukládání pásků, šátků, ponožek, prádla a dalších drobných doplňků se hodí zásuvky se skleněnou horní deskou, která umožní vybírat jednotlivé kousky jako ve vitríně butiku. Do zásuvek můžete navíc vložit „rozdělovače“, které je zpřehlednění. Vhodnější jsou mělčí zásuvky vysoké cca 15 centimetrů, jichž může být více nad sebou. I police pro ukládání triček či drátěné koše by měly být výsuvné. Usnadní to přístup k uloženým věcem.
4. Na jeden metr šatní tyče zavěsíte asi 25 ramínek.
5. Do horních polic můžete kromě sezónního oblečení dát také povlečení či ručníky. Věci, které užijete jen zřídka, lze uložit do krabic – na jejich čela umístěte štítky se seznamem, co je v nich uloženo.
6. Nepořizujte bez rozmyslu všechny doplňky, které v obchodě mají. Třeba kalhotovník, kravatovník či speciální ramínko na pásky využije jen muž, který chodí do práce každodenně v obleku.
7. Boty by měly být skladovány v oddělené sekci, přičemž odspodu se ukládají boty letní a pokračuje se přes lodičky až nahoru ke kozačkám, které potřebují vyšší prostor.
8. Kabelky ukládejte jako knížky vedle sebe.
TABULKA:
Obvyklá výška polic pro komínky 25 až 35 cm
Šířky komínků
Pánská trika 27 cm
Dámská trika 24 cm
Mikiny 30 cm
Tenké svetry 27 cm
Svetry 35 cm
Osušky 40 cm
Ručníky 20 cm
Ložní povlečení 40 cm
Co by naopak v ložnici být nemělo – i když tam často bývá – je pracovní kout s počítačem. Samozřejmě se bavíme o klasickém bytě – majitelé garsonky prominou. Pokud není zbytí, oddělte počítačový kout paravánem, závěsy, posuvnou japonskou stěnou či skříňovou sestavou.
Kam ulehnout?
Základem každé ložnice je samozřejmě postel, poskytující pohodlný spánek. Koneckonců – v posteli strávíme přibližně třetinu života, takže její výběr není radno podceňovat.
Nabídka lůžek je neskutečně pestrá – od jednoduchých postelí typu japonského futonu až po vysoká honosnější lůžka potažená kůží. Při zařizování nové ložnice byste měli postelí začít a podle ní ladit zbytek místnosti.
Co se týče rozměrů, minimální vhodnou délku získáte tak, že ke své výšce připočtete 25 centimetrů. Šířka pro jednoho by měla být alespoň 80 centimetrů, ale pokud vám můžeme radit, volte 90 centimetrů a více. Při spaní totiž platí přímá úměra. Větší postel znamená více pohodlí, takže nebuďte zbytečně skromní a pokud vám to místnost a peněženka dovolí, zvolte raději větší lůžko. Konec konců – přitulit se můžete kdykoli, ale dostatek prostoru pro spánek nic nenahradí.
Kolem postele by měla být průchozí vzdálenost minimálně 60 centimetrů, otvírají-li se do prostoru vstupní dveře, je potřeba přidat ještě dalších 20 cm. V případě otočných dveří u šatní skříně by to mělo být rovných 100 cm.
Zařiďte si sladké sny v pohodlné posteli
Rám postele, rošt a matrace – tři věci, které patří k sobě, a proto byste je ideálně měli pořizovat najednou. Matraci můžete samozřejmě položit jen na desku, ale na roštu jí bude daleko lépe a díky tomu vám bude déle sloužit.
Postel můžete mít nízkou ve stylu japonského futonu anebo vyšší. Obecně se doporučují spíše vyšší lůžka, která poskytují větší komfort. Vždyť komu by se chtělo ráno vstávat z dřepu, když může pohodlně spustit nohy dolů z postele, což je i daleko příjemnější pro klouby. Navíc je spánek v dostatečné výšce zdravější – snáze se vám bude dýchat, protože omezíte vdechování nečistot, jež se hromadí u země. Minimální doporučovaná výška lůžka včetně matrace je 55 centimetrů, ale nic nezkazíte ani 75 centimetry.
Dostatečně vysoké by mělo být i čelo postele. Kromě toho, že vás ochrání před průvanem, to má i psychologické důvody – člověk má díky němu větší pocit bezpečí a snáze se mu usíná. Pokud máte ve zvyku si před spaním číst, bude pro vás nejlepší volbou měkké čelo potažené kůží, která se snadno udržuje, anebo látkou. V druhém případě jsou ideální snímatelné potahy, jež lze prát v pračce.
Rám: Vede tvrdé dřevo
Nejrozšířenějším materiálem pro výrobu postelí je jednoznačně dřevo. Nejstabilnější jsou lůžka z tvrdého masivu, jako je dub, buk, tropický mahagon či teak. Na trhu jsou velmi rozšířené postele z lamina, které sice nejsou tak kvalitní, ale jejich výhodou je nižší cena a téměř nekonečná škála barev a vzorů.
Jinou variantou je celočalouněná dřevěná kostra anebo luxusně působící celokovové postele, které se vyznačují až zámeckou elegancí. Jejich výhodou je úžasná trvanlivost, vysoká nosnost a také snadná kombinovatelnost se zbytkem interiéru.
Rošt: Pohodlí především
Ať už bude vaše postel jakkoli krásná, bez vhodně zvoleného roštu a matrace můžete na kvalitní spánek zapomenout. Nejjednodušší variantou je rošt pevný, jen z dřevěných latí, mezi kterými jsou mezery – jedním z úkolů roštu je totiž umožnit proudění vzduchu i zespoda, a tím odvádět z matrace vlhkost. Mezery mezi latěmi by neměly být příliš velké, u pevných roštů maximálně šest centimetrů. Zároveň rošt přebírá od matrace zatížení a rovnoměrně ho rozkládá. Tahle jeho funkce je tím důležitější, čím je matrace slabší. Variantou pevného roštu je rošt výklopný, který umožňuje přístup do úložného prostoru.
Daleko lépe vám poslouží rošt polohovací, který nabízí v oblasti beder, ramen a někdy i nohou různé nastavení. Polohu lze měnit buď manuálně anebo pomocí motoru. Polohovací rošt by měl být tvořený hustě položenými lamelami. Mezery mezi nimi by měly být ještě menší než u roštu pevného. Jen tak bude rošt dostatečně pružný a ochrání matraci před prohnutím.
Lamely mohou být pevné anebo pohyblivé. Ve druhém případě jsou uchycené v pohyblivých plastových nebo kaučukových kloubech. Podle toho, jak je zatížíte, se v kloubech pohybují a natáčejí a tím se přizpůsobují ležícímu tělu. Kvalita takového roštu závisí na počtu lamel a na způsobu jejich uchycení k rámu. V luxusnějších variantách je možné nastavit pružnost lamel podle váhy a přání spáče.
Matrace: Jak spíš?
Možná vás tahle otázka trochu pobavila, ale pro výběr té správné matrace je vaše poloha při spánku opravdu klíčová. Pokud spíte po větší část noci na boku, měli byste zvolit měkčí matraci, pokud na zádech nebo na břiše bude pro nás vhodnější matrace tvrdší. Druhým kritériem v pořadí je pak váha. Obecně lze říci, že čím vyšší váha, tím tvrdší matrace. Velmi měkké matrace se hodí spíše pro „hubeňoury“ a k příležitostnému přespání třeba na chalupě.
Máte-li polohovací lamelový rošt, musíte k němu zvolit dostatečně pružnou, spíše měkčí matraci, která se přizpůsobí pohybu lamel – latexovou, některou z polyuretanových a ze studené pěny. Na pevné laťové rošty se nejlépe hodí pěnové matrace s vyšším jádrem nebo matrace s pružinovou kostrou či taštičkovými pružinami, protože ty se dobře tvarují.
Při koupi matrace myslete především na svá záda. Než ji zaplatíte, chvilku si na ní poležte. Páteř má mít ve spánku oporu v co možná nejvíce místech. Pokud se do matrace při ulehnutí na bok zaboří rameno a bok tak hluboko, aby byla páteř ve vodorovné poloze, ležíte na té správné. Anebo se můžete vleže na zádech pokusit zasunout ruku pod záda v místě, kde máte ledviny. Pokud to půjde lehce, je pro vás matrace nejspíše příliš tvrdá. Pokud to nepůjde vůbec, je moc měkká.
Návrat k přírodě
Obchody jsou plné matrací z nejrůznějších pěn, kromě nich se na matracovém výsluní už celá desetiletí drží přírodní materiály. Čistě přírodní matrace, k jejichž výrobě se užívají třeba koňské žíně, bavlna, kašmír, hedvábí, najdete především u těch nejluxusnějších značek. Takovéto ručně šité matrace se vyznačují dlouhou životností, pro ty ostatní platí, že byste je měly obměňovat po osmi, maximálně deseti letech. A nezapomeňte ani na potah. Měl by být snímatelný z přírodních materiálů, mezi kterými hrají prim organická bavlna, len či bambus, a nový byste si měli opatřit zhruba po pěti letech.
PROSÍM VŽDY VLOŽIT PŘÍSLUŠNÝ OBRÁZEK
Pružinové matrace patří mezi nejlevnější. Jsou tvořeny pružinovým jádrem, které je odizolováno a „obaleno“ v polyuretanové nebo jiné pěně. Pružiny se ale poměrně rychle opotřebují.
Taštičková matrace je vlastně také z pružin, ale ty jsou jednotlivě uložené v „taštičkách“. Díky tomu se pružiny nedotýkají a vy tak ani po několika letech jejich užívání neuslyšíte žádné vrzání. Vydrží vám o něco déle než matrace pružinová, ale ani jejich životnost není nijak závratná. Na druhou stranu se je nemusíte bát uložit i na pevnou desku nebo laťkový rošt, pružnost zaručují samotné pružiny v matraci.
Gelová matrace má po celé ploše rozložené gelové segmenty, které vytvářejí akupresurní body. Ty pomáhají uvolnit svalstvo, takže si během noci lépe odpočinete, a navíc se v nich nemohou usazovat a množit roztoči a bakterie. Proto jsou tyto matrace vhodné i pro alergiky.
Matrace z tempuru. Tempur je materiál vyvinutý NASA, který je citlivý na teplotu a díky tomu se dokonale přizpůsobí vašim tělesným křivkám. Bez zpětného tlaku vám poskytnou oporu přesně tam, kde ji potřebujete, a vy se tak budete během spánku méně často obracet a převalovat. Této vyšší kvalitě ovšem odpovídá i vyšší cena, která se u matrace na jedno lůžko pohybuje od 430 tisíc výš.
Latexová matrace je vyrobená ze směsi přírodního a umělého latexu (kaučuku), který bývá doplněn flexi nebo jinou pěnou. Řadí se mezi měkčí a pružnější, dobře se přizpůsobuje vašemu tělu.
Matrace z viskoelastické neboli líné pěny reaguje na tělesné teplo, dokáže se přizpůsobit tvaru těla a vytvořit tak oporu páteře v té nejideálnější poloze. Pěna vyniká prodyšností a tvarovou stálostí, takže vám při správném zacházení může sloužit poměrně dlouho. Díky pomalému vracení se do původního stavu nevytváří protitlak a zabraňuje tak častému otáčení během spánku.
Matrace ze studené pěny vynikají elasticitou, tvarovou stálostí a dlouhou životností. Studená pěna má velké póry, takže dobře „dýchá“. Vzhledem k možnosti kombinovat různé tuhosti pěn, je možné docilovat dobré opory těla a páteře. Skvěle funguje v kombinaci s línou pěnou.
Doplňky a to ostatní
Nábytek z jedné kolekce příjemně ladí, kombinace různorodých kousků zase dodá osobitý charakter. V takovém případě je však dobré držet se jednoho stylu – skandinávského, minimalistického, honosně zámeckého, koloniálního,...
K postelím neodmyslitelně patří noční stolky, skvělou službu vám udělají i věšáky zvané němý sluha anebo lavice či lenoška, na kterou se před spaním dají odložit přebytečné věci z postele. Ve větší ložnici se skvěle bude vyjímat i toaletka či nejrůznější komody.
Tím, co dodá vaší ložnici osobitost a tu správnou atmosféru, budou barvy. Barvy a styly v interiéru podléhají módním trendům a nevyhýbají se ani ložnicím. Letošnímu roku bude i nadále vládnout minimalismus. „Trendy je čistá ložnice bez zbytečností a přílišného množství nábytku. Hlavní dominantu prostoru tvoří postel, případně noční stolky, vše ostatní je upozaděné. Vytvoří se tak vzdušné, pohodlné a prostorově čisté prostředí,“ říká Jakub Šoufek ze společnosti Johann Malle, českého výrobce luxusních, ručně vyráběných matrací a postelí.
Co se týče barev v ložnici, určitě nešlápnete vedle s nesmrtelnou bílou v kombinaci s přírodními zemitými tóny, které přináší pohodu, klid a rovnováhu. Pokud potřebujete místnost „ochladit“, zvolte modrou, nejlépe v ledově bledém odstínu. Chcete-li se držet trendů, sáhněte po světlých odstínech krémové a vanilkové barvy, anebo naopak po sytější hnědé, skořicové, modré, ale třeba i šedé. „Tmavší barvy se hodí nejlépe na rám nebo čelo postele a skvěle vyniknou také na ložním prádle i dalších doplňcích,“ připomíná Jakub Šoufek. Zapovězena by měla být červená, která má tendenci udržovat mysl v bdělém stavu, a opatrní buďte i se žlutou a oranžovou. Ty by měly mít své místo jen na doplňcích. Vždy platí, že byste neměli kombinovat víc než čtyři barvy.
Intimní osvětlení
Pro osvětlení ložnice je nejlepší jasné a nepřímé centrální svítidlo s ovládáním u vchodu do místnosti a také blízko postele. Jen jedno světlo ale nestačí, určitě jej doplňte o čtecí lampičky. Ty mohou být nástěnné anebo stojací umístěné na nočních stolcích. Čtecí lampička by rozhodně měla mít pohyblivé ramínko, abyste si ji mohli nastavit dle potřeby.
Zajímavým prvkem je osvětlené čelo či rám postele, které zajistí orientaci i intimní atmosféru. Podobně lze nasvítit i police. Útulnost umí vykouzlit i „neviditelné“ osvětlení, umístěné ve speciálních sádrokartonových kapsách. Osvětlovací tělesa tak zůstávají skrytá a vy vnímáte jen světelný efekt.
Lenka Konvičková
Zdroj obrázků: FIM Group, YIT, Star Group, Horizon Holding
