Městečko Bezau, nacházející se v Bregenzském lese v rakouském Voralbersku, je známé především díky nedalekým lyžařským střediskům a vysokohorské turistice. Za pozornost ovšem stojí i nejstarší a historicky nejvýznamnější statek v této obci, který se vypíná na jižním svahu Bezau.
Výzvou pro architekty Christiana Feldkirchera a Alberta Moosbrugera z architektonické kanceláře v nedalekém Lustenau bylo nenápadné začlenění nové přístavby k původnímu domu. Stará stáj měla ustoupit bydlení pro klienta a jeho rodinu. Na místě vznikla moderní třípatrová budova navazující na historickou usedlost, v níž žije strýc.
Příjemné kontrasty
K domu vede jediná příjezdová cesta z východního směru a končí na malé parkovací ploše před budovou a velkou garáží, která je vestavěná do svahu a slouží oběma rodinám. Místo je v letním období ukryté ve stínu, proto ho děti majitelů využívají také ke hraní. Dvoje vstupní dveře a dvě různé fasády nabízejí kontrastní průsečík mezi starým a novým, stejně jako částečně zrekonstruovaná původní budova na východní straně a nová budova na straně západní. Celek sjednocuje bíle omítnutá podezdívka a nová střecha.
Přírodní materiály
V interiéru nového domu se uplatnily především dva materiály, a sice přiznaný beton a stříbrná jedle, což je dřevina typická pro zdejší oblast. Domem prochází schodiště z masivního dřeva, které propojuje všechna podlaží. V přízemí se nachází vstupní hala, v horním patře ložnice, dětské pokoje a koupelny, uprostřed kuchyň, jídelna a obývací pokoj. Součástí přístavby je také malá sauna, která je umístěná v suterénu. Interiér překvapuje prostornými pokoji, jež nabízejí dechberoucí výhledy na okolní hory. Každé patro má zajímavě vyřešený systém zastínění. Součástí ložnice spojené s koupelnou je malý balkon, na který vedou francouzská okna.
Světlo a stín
V horních patrech je přední stěna s balkony zakrytá deskami z fasádních lišt, kterými dovnitř proniká světlo. Současně jsou ale opracované tak, aby jimi bylo možné ve větším úhlu vyhlédnout ven. Pokud by si majitelé přáli širší výhled, mohou před každou místností desku zvednout a zajistit záklopkou. Tento způsob zastínění obyvatelům rovněž nabízí příjemné soukromí. Téměř celé prostřední patro zabírá kuchyně propojená s jídelnou a obývacím prostorem. Na jižní straně je místnost uzavřená prosklenou stěnou s francouzskými okny. Za nimi se nachází další balkon, který v letních měsících rozšiřuje obytný interiér, protože stěna se dá téměř celá otevřít.
Připravila: Lucie Pilátová
Foto: Adolf Bereuter