Doslovný překlad anglického výrazu pro obývací pokoj – living room – je pokoj, ve kterém se žije. V rodinách tak představuje místo setkávání se. Hraní si utužuje vztahy mezi rodiči a dětmi a když bude váš obývák stejně hravý jako duše vašich dětí, budete si s nimi hrát rádi a dobře.
Středobodem obývacího pokoje je rodina. Je to prostor, kde spolu můžete trávit volný čas. A děti jsou živé – nebaví je jen zírat na televizi nebo z okna. Hra rozvíjí jejich smysly, motoriku, vnímání a celkově osobnost. Když si budete hrát s nimi, utužíte vzájemné vztahy, zapracujete na pochopení a vzájemném respektu. A kde jinde by se tohle všechno mělo odehrávat než v útulně a chytře zařízeném pokoji? Máme pro vás několik tipů, jak obývací pokoj přetvořit v „hernu“, kde se v dítě změní i každý dospělý…
1. Probuďte své vnitřní dítě
Jan Werich říkával, že chytří dospělí se nestydí za to, že v nich stále dříme kousek dítěte. Nebojte se mu dát volný průchod a poraďte se s ním při zařizování interiéru vašeho obývacího pokoje. Vaším heslem bude: hravost. Pohrajte si s doplňky – co takhle neonově červený konferenční stolek, pruhovaný koberec, béžová pohovka a pohodlná křesla? Vsaďte na svěží jednoduchost, která přispěje k pocitu radosti a mladistvé energie. Takový design s vámi navíc může zůstat roky, díky své nadčasovosti. Když děti vyrostou, nebudete muset všechno měnit. Jen si budete mít chuť stále hrát. A to je pozitivní!
2. Strategické využití prostoru
Každý si nemůže dovolit zakomponovat do obýváku kvůli rozměrům velkou herní zónu s prolézačkami a malým tobogánem. Pokud je tohle i váš případ, budete muset uvažovat o tom, jak maximálně využít prostor, který máte k dispozici. Jestliže prve byla heslem hravost, nyní by jím měla být pohodlnost. Všechno potřebné byste měli mít blízko u sebe, abyste nemuseli od dětí odcházet, když chcete přinést hru, hračku nebo oblíbenou knihu.
Centrem by měla být pohodlná sedací souprava s velkým konferenčním stolkem. Ten by měl být přiměřeně vysoký – aby na něj dosáhly děti z měkoučkého koberce pod ním, i vy z pohovky vedle něho. Další nezbytností je knihovna, ideálně na dosah ruky, plná pohádkových knížek. Neměl by zde chybět úložný prostor pro různé společenské hry. Hodí se i krabice na dětské hračky, které to nejvíce sluší v rohu místnosti. Zde nikomu nepřekáží a když přes ní přehodíte estetickou dečku, poslouží i jako stoleček nebo stolička. Vyplatí se také investovat do nízkých polštářků, třeba pohankových, na které si mohou v rámci hraní sedat nejen děti, ale i vy.
3. Myslete i na sebe
Ano, chcete trávit čas s dětmi a ano, probouzíte své vnitřní dítě. Ale v obývacím pokoji se musí samozřejmě líbit i dospělým – někdy vás přijdou navštívit příbuzní nebo přátelé. Pokud máte obývací pokoj spojený s kuchyní, můžete prostory jemně oddělit barem se třemi stoličkami. Ten se může stát místem, kde si s dcerou, synem či partnerem zahrajete při pití kávy či čaje „město, jméno, moře“, jen tak si popovídáte, nebo si budete číst. Praktický je i malý stolek se židličkami, kde si děti mohou malovat, zatímco vy si vedle v pohodlném ušáku luštíte křížovku. Hodí se i pracovní stolek s židlí pro dospělé či dospívající, kde můžete společně řešit domácí úlohy, učit se psát nebo si společně kreslit – své maličké přeci můžete vysadit na klín. Celý pokoj můžete takto rozdělit do různých zón, kde si každý přijde na své, když bude chtít být o samotě, i když bude vyžadovat společnost.
Kateřina Hájková
fotografie: Shutterstock