Permakulturou člověk bere zodpovědnost za své činy do svých vlastních rukou

Permakulturou člověk bere zodpovědnost za své činy do svých vlastních rukou

S navrhovatelem a realizátorem přírodních zahrad o tom, co je permakultura a proč ji moderní člověk tak moc potřebuje.

Tomáš Svoboda se svou rodinou žije a v souladu s přírodou i hospodaří na vlastním pozemku v Třešti na Vysočině. Již od roku 2008 navrhuje a realizuje přírodní zahrady a hospodářství, školní zahrady, veřejná prostranství a jedlé balkony. Jedním slovem se zabývá permakulturou. Právě o ní jsme si povídali.

Jak byste laikovi vysvětlil termín „permakulturní zahrada“?
Permakulturní zahrada je rozmanitou oázou různých biotopů jako je louka, jedlý les, jezírka, mokřady, svejly, valy, suché zídky, živé ploty, větrolamy, remízky, záhony, políčka, bylinkové a trvalkové záhony. Ty všechny vynikají bohatou diverzitou rostlinných a živočišných druhů. 

Může se taková zahrada stát pro člověka i zdrojem potravy?
Nejen pro člověka. Potravní zdroje v permakulturní zahradě využívá nejen člověk, ale spousta živočišných druhů, od půdních mikroorganismů, žížal, až po ptáky a drobné savce. Zejména včely a hmyz zde najdou potravu a útočiště po celou vegetační sezónu, což je, vzhledem k chudé a monokulturní krajině, obzvláště důležité. Bez opylovačů by se náš jídelníček hodně ztenčil. Do permakulturní zahrady jsou vhodná i drobná hospodářská zvířata, jako jsou včely, slepice, kachny, nebo pastevecká prasátka menšího plemene Kune Kune. 

Čeho je k vytvoření takové zahrady zapotřebí?
K vytvoření zahrady na permakulturních principech je důležitý koncept celého prostoru, umět podívat se na ní shora, zamyslet se nad jednotlivými prvky a principy. Zakládat zahradu způsobem „koupit, co se nám líbí v nejbližším zahradnictví“ nedoporučuji, pak se totiž zahrada stává přehlídkou různých kultivarů a dobových trendů a ztrácí jednotnost a styl.

Člověk tedy permakulturní zahradu bez asistence odborníka sám vytvořit nedokáže?
Permakulturní zahradu si můžete vytvořit i sami, ale dá to dost úsilí v podobě pozorování pozemku a vztahů, principů a vzorů v přírodě, studie rostlin a dalšího. Styl pokus – omyl by byl během na dlouhou trať a ztratili byste tak spoustu let, během kterých byste mohli mít třeba už vzrostlý jedlý les. Jedno z hesel permakultury je „Nejdřív pozoruj, a pak jednej“. 

Termín „jedlý les“ zmiňujete již podruhé. O co se vlastně jedná?
Jedná se o les vytvořený, který je ale inspirovaný přirozeným lesem/pralesem, ve kterém se vyskytují všechna rostlinná patra a probíhají zde všechna sukcesní stádia. V jedlém lese mohou být všechna rostlinná patra jedlá - dlouhověké a krátkověké stromy, stromokeře, keře, popínavé rostliny, trvalky, jednoleté rostliny, cibuloviny, hlíznaté rostliny a houby. Do jedlého lesa můžeme zahrnout a počítat také zeleninové záhony a popínavé rostliny na jeho slunném okraji. Jedlý les nemá pevné hranice a může se prolínat se zbytkem zahrady. Nevyskytují se v něm však jen produkční, tedy jedlé, druhy, ale i doprovodné a podpůrné rostliny, které vytvářejí organickou hmotu, stín, větrolam, vytahují z hloubek minerály a živiny, vážou a uvolňují dusík do půdy, lákají užitečný i jiný hmyz, odpuzují škůdce apodobně.

Jak se permakulturní zahradničení liší od zahraničení klasického?
Od svých rodičů a prarodičů jsme mnohdy zdědili stereotypní představy, co vše se „musí“, abychom mohli něco vypěstovat, a že je to dřina. Spoustu toho ovšem dělat nemusíme, nebo můžete dělat jinak a jednodušeji.

A kdybyste měl být konkrétní?
Například při pěstování zeleniny si hodně času energie ušetříte mulčováním, třeba trávou z posekaného trávníku či louky. Mulč zabraňuje růstu plevele, odpařování vody, erozi a udržuje půdu kyprou. Postupným rozkladem jí dodává živiny. Takto se mulčují i stromy, keře, popínavky a trvalky.
Místo anglického monokulturního trávníku můžete mít kolem domu, kde se často pohybujete a hrajete, pestrou bylinotravní směs „Zelený chodníček“, která je také určena na pošlap a časté sečení, ale není náročná na vodu a na živiny, takže ji nezaléváte a nehnojíte. Ušetříte tak spoustu času, vody a peněz.  Pokud takovýto trávník delší dobu nebudete séct, vyroste vám nízká rozkvetlá louka. Po jejím posečením vám opět vznikne nízký pobytový trávník.
Na odlehlejších částech zahrady můžete nechat louku s vysečenými cestičkami, kterou posečete dvakrát do roka. Ušetříte tak opět spoustu energie a času, a ještě se budete kochat nádhernou luční směsí vůní, barev a bzukotu hmyzu. V louce si můžete vytvořit i různé zašívací a odpočinkové koutky – stačí, když takové místo v louce vysečete.

Co dalšího patří k zahradě designované ve stylu permakultury?
K permakulturnímu designu neodmyslitelně patří i dům, který je se zahradou funkčně spojený. Využívat můžete nejen dešťovou vodu ze střechy, na zalévání či splachování záchodu, ale i odpadní šedou/černou vodu, kterou může čistit kořenová čistírna. Elektřinu můžete získávat z obnovitelných zdrojů, třeba ze slunce pomocí fotovoltaických panelů, nebo jimi můžete ohřívat alespoň vodu. Záchod můžete mít kompostovací pilinový, jehož vyzrálým produktem je kompost, kterým přihnojujete například stromy a keře. Takový kompost voní jako lesní hrabanka. Pokud dům budete teprve stavět, dejte přednost přírodním materiálům, jako je dřevo, sláma, hlína, kámen. Součástí domu může být i skleník pro pěstování zeleniny a drobnějších teplomilných ovocných druhů. Některou zeleninu a bylinky tak můžete sklízet i v zimě. Nebo si dům můžete nechat popnout jedlými popínavými rostlinami. 

Některou zeleninu můžeme potom sklízet i v zimě? Takže permakulturní zahrada nabízí potravu celoročně?
Permakulturní zahrada nabízí potravu po celou vegetační dobu od jara do podzimu. Úplně první ovoce, ještě před jahodami, jsou plody zimolezu kamčatského, které chutnají jako borůvky. Ovoce některých druhů se jí až po přemrznutí v zimě, jako například mišpule, šípek nebo trnky. Během zimy se využívá zpracovaná úroda v podobě ovocných zavřenin, zavařenin, kvašené a nakládané zeleniny, sušeného ovoce a zeleniny. Ve sklepě v písku můžete mít uskladněnou kořenovou zeleninu,jako je mrkev, červená řepa, pastinák, vodnice, tuřín, černá ředkev, petržel, celer, v bedýnkách pak zimní jablka a hrušky. Doma při dlouhých zimních večerech louskáte vlašské a lískové ořechy, jedlé kaštany, případně mandle. Oříšky je nejlepší před jejich konzumací namočit na zhruba 24 hodin do vody, jsou pak lépe stravitelné, mají větší nutriční hodnotu a chutnají jako čerstvé.

Další termín, který neznám – co je „zavřenina“?
Ovoce, nejlépe bobuloviny, třeba rybízy, angrešty, rakytníky, natrhané do čisté sklenice a uzavřené víčkem zhruba do 15 – 20 minut od jejich utrhnutí. Rybízy dáváme do sklenice i se stopkami. Zavřeniny vydrží minimálně dva roky, ale spíše je stihnete dříve sníst. Některé mohou pustit trochu šťávy a mírně nakvasit, což není na škodu, naopak jsou o to zdravější. Jednoduché, rychlé, zdravé – prostě permakulturní.

Máte hodně práce?
Rok od roku více, zájem roste, tak mám radost, že jsou lidé vnímavější a otevřenější s přírodou spolupracovat a pustit ji do svých zahrad. I na veřejných plochách obce zjišťují, že přírodní principy při zakládání a údržbě zeleně jsou ekologičtější, pestřejší a v neposlední řadě ekonomičtější.

Kateřina Hájková

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Halloween – jak si decentně a vkusně vyzdobit zahradu a dům v duchu tohoto svátku?

Halloween – jak si decentně a vkusně vyzdobit zahradu a dům v duchu tohoto svátku?

Konec října přináší zábavu, které holdují především děti. Svátek, který předchází našim českým Dušičkám – Památce zesnulých, k nám přišel sice z Ameriky, ale jeho ryze americkou podobu jsme si u nás už...

Čtěte dál
S přípravou zahrádky začněte už na podzim. Co je potřeba udělat na zahrádce?

S přípravou zahrádky začněte už na podzim. Co je potřeba udělat na zahrádce?

Chladnější rána i večery, slunce zářící z o poznání menší výšky a s nižší intenzitou než před pár týdny, četnější a hustší mlhy. I...
Pár dobrých rad, jak si zpříjemnit práci venku

Pár dobrých rad, jak si zpříjemnit práci venku

Teplé měsíce jsou charakteristické lenivou pohodou, která se nedotýká jen morálky dětí, jež mají prázdniny, ale projevuje se i na celkově...
Jak bojovat s mšicemi a dalšími škůdci na zahradě přírodně a ekologicky?

Jak bojovat s mšicemi a dalšími škůdci na zahradě přírodně a ekologicky?

Houbové a virové choroby, žraví a saví škůdci. Všichni ničí vaši úrodu a napadají košťálovou, plodovou i listovou zeleninu. I když...
Rostlinky, které se vyjímají na každé zahrádce

Rostlinky, které se vyjímají na každé zahrádce

Bez ohledu na to, jak velká nebo malá zahrada je, vždy existuje prostor pro vysazení ještě jedné další rostlinky. Každé jaro můžete...
Bezpečná zahrada: Jak z ní učinit místo přátelské pro vaše domácí mazlíčky

Bezpečná zahrada: Jak z ní učinit místo přátelské pro vaše domácí mazlíčky

Zahrada nabízí domácím mazlíčkům četná pokušení. Kočky a psi, kteří jsou mimořádně zvídaví, si tak mohou při průzkumu okolí nechtěně...
Zahrádka jako ze škatulky: Co pěstovat v červnu?

Zahrádka jako ze škatulky: Co pěstovat v červnu?

Zahrada je jako živý organismus: je třeba o ni nejen pečovat, ale také přemýšlet hodně dopředu. Které poklady vysadit v červnu, abyste...
Největších 5 chyb, jichž by se měl každý, kdo začíná zahradničit, vyvarovat

Největších 5 chyb, jichž by se měl každý, kdo začíná zahradničit, vyvarovat

Jarní květinky, cibulky, trvalky, keře, stromy. Na zahradě vždycky najdeme nový zdroj radosti a tetelivého vzrušení plného zvědavosti...
Zahrádkářská sezóna v plném proudu i rozkvětu: Co sázet v květnu?

Zahrádkářská sezóna v plném proudu i rozkvětu: Co sázet v květnu?

Květen je pro zahrádkaře jedním z nejnáročnějších měsíců v roce. Na jedné straně na ně sice již začínají ze všech koutů zahrádek vykukovat...
Proč je najednou všude tolik pylu? Na vině není řepka, ale jehličnany

Proč je najednou všude tolik pylu? Na vině není řepka, ale jehličnany

Posledních pár dnů Česko sužuje zlatavá záplava pylu. Jeho poměrně silná vrstva pokrývá všechno, co je venku – auta, terasy, balkony,...
Trápí vás a vaši zahradu mech? Poradíme, jak se ho zbavit. Zásadní je zdraví samotného trávníku

Trápí vás a vaši zahradu mech? Poradíme, jak se ho zbavit. Zásadní je zdraví samotného trávníku

Jedna z věcí, která je pro zahrádkáře velmi frustrující, je mech rostoucí tam, kde by růst neměl. Jeho odstranění vyžaduje práci navíc,...
Zahradničení s kompostem: Jak kompost pomáhá rostlinám a půdě?

Zahradničení s kompostem: Jak kompost pomáhá rostlinám a půdě?

Většina z nás zřejmě slyšela, že aspekt kompostu zahradničení v mnohém obohatí. Jaké jsou ale konkrétní výhody kompostování a v čem...
Co je mulčování a jak pomůže vylepšit vaše zahrádkářské úspěchy?

Co je mulčování a jak pomůže vylepšit vaše zahrádkářské úspěchy?

Vyvýšené i klasické záhonky mohou vyschnout nebo podlehnout drancování nezvaných návštěvníků v podobě nejrůznějších druhů plevele....
Praktické rady, jak připravit zahrádku na jarní sezonu

Praktické rady, jak připravit zahrádku na jarní sezonu

Jarní počasí zahrádkářům přináší o moc více než jen fakt, že budou moci užívat více slunce a tepla. Blíží se totiž zahrádkářská sezóna!...
Které bylinky vysadit začátkem jara? Máme 4 tipy

Které bylinky vysadit začátkem jara? Máme 4 tipy

Záhadná atmosféra zimy mizí v nedohledu, vládu přebírá jaro se sluncem prozařujícím všední dny. První rostliny si prorážejí cestu rozehřívající...