Léto vrcholí, prázdniny vstoupily do své druhé poloviny, a přestože i svatou Annu už máme za sebou, čímž podle pranostiky nastává čas chladnějších nocí a rán, naše zahrady jsou obvykle v plné kráse a obdařují nás svou hojností. Počasí je však trochu nevyzpytatelné a začátek srpna nám v letošním roce přinesl hojnost dešťů i chladnější počasí, což je i na úrodě a vzhledu zahrady znát.
Na mnoha místech jste jistě letos už několikrát museli počítat škody po prudkých lijácích, kroupách a četných letních bouřkách, na rozdíl od předchozích let, kdy zahrádkáři naopak bojovali se suchem a nedostatkem spodních vod. Letošní velké množství vody pak nahrává nejrůznějším plísním, plody peckovin trápí strupovitost, rajčata a cukety trpí hnilobou plodů a plísní listů. I takový může být srpen v zahradě, ale přesto bychom si neměli zoufat.
Srpnové dozrávání, sklizeň a úprava zahrady
V srpnu sklízíme téměř veškeré plody svého snažení. Dozrávají například pozdní meruňky, švestky, blumy, ostružiny, borůvky, letní jablka a hrušky, cukety, okurky, papriky, rajčata apod. Na záhonech už touhle dobou polehává i nať cibule nebo česneku, je vhodné sklízet pórek. Bobulovité ovoce jako rybíz nebo angrešt už jsou po sklizni, můžeme tedy bez obav ostříhat suché či chorobami napadené listy a větve. Bylinky či levandule jsou v tuto dobu naprosto zralé pro sklizeň, levandule po ostříhání může znovu kvést. Bylinky ostříháme a sušíme, v tuto dobu mají největší sílu, nečekáme proto, až ji začnou ztrácet a listy budou ovadat. Podle množství vláhy sekáme trávník, jeli sucho, necháváme dorůst do vyšší délky, aby trávník neprosychal, delší tráva lépe zadržuje vodu. V srpnu je také vhodná doba na zastřihávání živých plotů, protože v nich už nehnízdí ptáci.
I v srpnu je na zahradě spousta práce. Na co byste neměli zapomenout?
Zavlažování v době prudkých dešťů
Letošní léto je bohaté na bouřky, někde jsou trvalejší, někde poměrně rychle odezní. Čím dříve se však přeženou, tím prudší a ničivější obvykle bývá déšť, který je provází. Ani pro rostliny nejsou tyto deště žádným velkým přínosem, pokud jde o zálivku. Prudké bouřkové deště obvykle rostliny dostatečně nezavlaží až ke kořenům, právě proto, že často trvají krátce a voda tak steče po vyschlém povrchu. Teprve mírnější, ale déle trvající déšť může prospět, protože naruší tvrdé, suché škraloupy půdy a voda má možnost a čas se do ní vsáknout. Vlhkost půdy poznáme jednoduše tak, že odhrábneme asi deset centimetrů půdy, a pokud narazíme na suchou, prašnou půdu, i když je na povrchu znatelně vlhká, je nutné zalévat.
Rozkvetlá zahrada v srpnu
V srpnu jsou zahrady plné kvetoucích trvalek, kvetou růže, pelargonie, muškáty, mečíky, petunie, hortenzie, astry, jiřiny, macešky, lilie, begonie, zvonky, cínie, hledík, ale i rozchodníky, netřesky a protěže, dodávající kouzlo našim skalkám. Odkvetlé trvalky či letničky pak opatrně zbavujeme zašlých květů odstřiháváním. Jak je vidět, ještě do pozdního léta můžou naše zahrádky hýřit barvami a životem.
Co ještě zasít na konci léta?
Správný zahrádkář nenechá ani kousek země ležet ladem, a to ani po sklizni. Zhruba od poloviny července do poloviny srpna můžeme vysévat některé druhy salátů pro podzimní sklizeň. Další zeleninou vhodnou k srpnovému výsevu je špenát, který sázíme v průběhu července i srpna. Dále pak samozřejmě také ředkvičky, ty můžeme vysévat až do konce srpna a vychutnat si tak chuť jara ještě s příchodem prvních mrazíků.
Veronika Moreira Tůmová
fotogalerie: Shutterstock