Každé dítě by mělo mít v bytě svůj vlastní prostor, ve kterém si může hrát, soustředit se na učení nebo odpočívat. Se správným vybavením mu půjde lépe zvládnout i ta nejméně oblíbená činnost, jakou je učení.
Máte doma předškoláka a tedy poslední měsíc a půl na to, abyste mu vybavili dětský pokoj? Prakticky vzato byste měli místnost rozdělit do tří zón odrážejících aktivity, kterým se bude potomek během dne věnovat.
Pracovní kout
Základním vybavením pracovního prostoru je psací stůl. Pracovní deska by měla být ve výšce 70 až 75 centimetrů, dostatečně prostorná, aby pojmula pracovní plochu i místo pro počítač. Pokud je dítě menší, pořiďte mu stůl s možností korekce výšky nohou, tak aby deska „rostla“ spolu s dítětem. Stůl může být rohový, ovšem monitor a klávesnice počítače by měly být vždy v jedné ose, aby se dítě netočilo k jedné straně a nezatěžovalo krční páteř. Místo kolečkové židle je pro malé děti vhodná tzv. rostoucí židle s přesně nastavenou opěrkou na nohy, pro všechny pak gymnastický míč. „I ten může růst s dítětem,“ říká fyzioterapeutka Iva Bílková. „Navíc bude podporovat aktivitu zádových svalů a svalů v pánvi. Dítě se tak lépe koncentruje, jelikož jej neunavuje statické sezení, a zároveň procvičuje stabilizační systém. Klasické židle nejsou vhodné. I kdyby dítě sedělo na židli napřímeně, statické sezení svaly kolem páteře po čase unavuje a dítě se hrbí a bortí. Mnoha dětem například vyhovuje ležení na břiše na koberci. Zvládá-li v této pozici i pěkně psát, nebránila bych mu, alespoň si protáhne bederní a hrudní páteř, kterou u stolu hrbí na opačnou stranu. Děti by měly mít také dostatečný prostor na chození v pokojíčku, aby si mohly ‚memorovat‘ probranou látku. Je dokázáno, že si mozek při opakujícím se rytmickém pohybu snáze zapamatuje, co je potřeba se naučit nazpaměť,“ dodává fyzioterapeutka.
Prostor na hraní
Předškolní a školní děti by měly jako kompenzaci k dlouhému sezení ve škole alespoň dvakrát týdně sportovat. K dennímu řádění a na protažení je pak ideální vybavit dětský pokoj žebřinami a jednoduše skladnou žíněnkou či karimatkou nebo do pokojíčku položit měkký koberec. Podle Ivy Bílkové nezáleží na tom, jak se dítě hýbe. Hlavní je, že má nějaký pohyb.
Odpočinková zóna
Dominantu dětského pokoje tvoří postel. Kromě nočního spánku dítěti přes den supluje i gauč a hrací plochu. Pokud se dítě nezalekne většího prostoru, je možné v tomto věku přejít z dětské postýlky rovnou na klasický rozměr postele 90 x 200 centimetrů. Matrace pro zdravý spánek by měla být co nejtvrdší, aby mělo tělo správnou podporu a páteř ležela v rovině. Na příliš měkké matraci hrozí propadnutí těžších částí těla, jako je pánev, oblast břicha nebo hrudníku, čímž vzniká nesprávné zakřivení páteře. Jak doplňuje fyzioterapeutka Iva Bílková, chybou je i vysoký polštář, který předsunuje hlavu a příliš ohýbá krční páteř do předklonu. Hrudní páteři nejvíc prospívá spánek s velmi nízkým polštářem nebo bez něj. Takto otevřená pozice usnadňuje dýchání a odpočinek je kvalitnější.
Připravila: redakce
Foto: Shutterstock