Na začátku listopadu každoročně slavíme tzv. Dušičky, a mnohých z nás se v této době bezpochyby zmocňuje pocit, že svět živých se prolíná se světem zemřelých. Atmosféru tohoto svátku obvykle umocňuje ryze podzimní počasí a jindy v jednotvárné šedi spočívající hřbitovy se najednou rozzáří světlem svíček.
Na Dušičky chodíme na hřbitovy, ať už jednotlivě nebo s celou rodinou, abychom ozdobili hroby svých milovaných, zapálili svíčky a chvilku u nich tiše postáli a zavzpomínali. Připomeňme si zvyky spojené s Dušičkami, ale i s komerčně slavnějším Halloweenem a řekněme si, jak se tyto dva svátky liší a co mají naopak společného.
Dušičky a jejich původ
Dušičky pochází z keltské tradice, ze svátku Samhain, který se slavil v den keltského nového roku, kdy se podle keltské víry prolínal náš svět se světem mrtvých. Keltové zapalovali ohně, aby se duše zemřelého mohla ohřát a strávit jednu jedinou noc mezi živými. Svíčky, které dnes zapalujeme na hrobech, se staly pozměněnou formou tohoto zvyku. Podle křesťanské tradice jsou Dušičky vzpomínkou na zesnulé, kteří ještě nedosáhli věčné blaženosti a dlí prozatím v očistci.
Úleva ztrápeným duším od očistce
Lidé vždy věřili, že duše zemřelých se mohou v některých dnech a z nějakého důvodu vracet na zem, mezi své. A právě v době tohoto svátku tak vystupují údajně duše zemřelých na jednu noc z očistce, aby si jednou za rok odpočinuly od svého utrpení, které podstupují před vstupem do Nebe. Rodina se sešla a naplnila lampu máslem, aby si duše mohly potřít spáleniny, večer se pilo studené mléko, aby se duše ochladily. Dodržoval se také zvyk házet večer do ohně nejrůznější pokrmy, čímž se mělo přicházejícím duším přilepšit. Připravovalo se také pečivo ve tvaru lidských kostí nebo plněné buchty, kterými se obdarovávali žebráci, kteří se ráno shromažďovali u kostelů nebo u hřbitova.
Dušičková výzdoba hrobů a hřbitovů
Dušičkovému období je přizpůsoben i sortiment v květinářstvích, nebo v obchodech přímo u hřbitovů. S výzdobou na váš rodinný hrob si však snadno poradíte i doma a docela dobře si můžete vystačit s přírodninami, které se vám v podzimním období naskytnou. Často se například po domácku vážou věnečky z chvojí a z větviček, které máte na zahradě, k výzdobě se hodí i podzimní plody jako jsou kaštany, žaludy, šípek a podobně. Podobným způsobem můžete připravit i celé truhlíky nebo květináče, kam můžete také vysadit počasí odolné a na péči nenáročné netřesky.
Dušičky versus Halloween
Dušičky neboli Památka zesnulých jsou rozšířeným svátkem v zemích s křesťanskou tradicí, Halloween, který připadá na 31. října, se naproti tomu slaví v anglosaských zemích, zejména v USA. Vznikl na základě oslav dne Všech svatých. V žádném případě tak není jakousi poameričtěnou verzí či dokonce novodobou náhradou za zmíněné Dušičky, přestože tento názor je u nás poměrně rozšířen. Kdysi bylo jeho součástí zapalování ohně k zastrašení zlých duchů a lidé se na obranu proti nim oblékali do kostýmů a masek, aby nebyli k poznání. Dnešní podoba Halloweenu vypadá tak, že se děti oblékají do různých kostýmů a chodí koledovat. Typické jsou pro Halloween dýně se zapálenou svíčkou uvnitř a výzdoba, kde se nejvíce využívá oranžové a černé barvy a motivů kostlivců, koček, čarodějnic apod. Můžeme tedy říci, že jak Halloween, tak Dušičky oslavují v podstatě totéž a vycházejí z podobného základu, tedy zmíněné keltské tradice.
Veronika Moreira Tůmová
fotografie: Shutterstock