Topná sezóna je tu, každoročně však bohužel přináší informace o případech otravy oxidem uhelnatým nebo plynem. Oxidu uhelnatému se právem říká tichý zabiják, je to bezbarvý plyn bez zápachu a lze jej detekovat pouze detektorem oxidu uhelnatého. Kolik takové zařízení stojí, proč se do něj vyplatí investovat a kam jej umístit?
Detektory kouře a plynu nám mohou pomoci zachránit nejen byt, dům a veškerý majetek, ale především náš život a životy členů naší domácnosti. Jsou spolehlivé, a přitom příliš nestojí.
Optické detektory kouře
Nejlepšími bytovými detektory kouře jsou detektory s optickým paprskem, které pracují na základě optické analýzy světla. Detektor kouře má na spodní straně velký otvor, který ústí do detekční komory. Uvnitř LED promítá neviditelný paprsek infračerveného světla směrem k fotobuňce. Fotobuňka je elektronický detektor světla, který generuje elektrickou energii, dokud na ni dopadá světlo. V nepřítomnosti kouře je světelný paprsek mezi detektorem a LED konstantní, ale když kouř vstoupí do komory a světelný paprsek je přerušen, spustí se akustický alarm. Je důležité pečlivě prostudovat, kam umístit hlásiče kouře, aby nedošlo k jejich aktivaci z jiných důvodů, než je přítomnost kouře.
Typy detektorů plynu
Jak jsme zmínili, senzor oxidu uhelnatého účinně ochrání všechny členy domácnosti před smrtelnou otravou, a proto se rozhodně vyplatí do něj investovat. Náklady na takové zařízení nejsou přitom nijak závratně vysoké. Moderní detektory oxidu uhelnatého, kouře a plynu mohou fungovat samostatně nebo být součástí rozsáhlého bezpečnostního zařízení. Na výběr je několik typů zařízení, především detektor oxidu uhelnatého, detektor plynu a detektor kouře. Existují také verze dva v jednom nebo dokonce tři v jednom, které jsou kombinací senzoru oxidu uhelnatého a dalších senzorů.
Výběr detektoru plynu
Výběr detektoru závisí na typu použité instalace v bytě. V případě topného zařízení, jako je kotel na uhlí, je nutné instalovat detektor oxidu uhelnatého a kouře. Detektor oxidu uhelnatého nemusí být nutně použit pro vytápění z dálkového vytápění. Naopak v bytech, kde se používá zemní plyn, např. plynové sporáky, se detektor plynu bude hodit. Senzor oxidu uhelnatého pravidelně kontroluje množství částic oxidu uhelnatého, a když překročí nebezpečnou úroveň, spustí se alarm.
Výhody bezpečnostních detektorů
· pořizovací cena není vysoká
· funguje jako spolehlivá ochrana osob i majetku
· nízké náklady na provoz
· malé rozměry a hmotnost
· dlouhá životnost a poskytovaná záruka
· jednoduchý způsob instalace a manipulace
· zvukový i vizuální alarm
· možnost umístění do všech obytných prostor (nevadí jim vlhko ani teplo)
Kde koupit a kam nainstalovat detektor oxidu uhelnatého?
Nákup detektoru nebezpečných plynů se důrazně doporučuje realizovat u specializovaného prodejce, který vám také poradí s jeho instalací. Výrobek musí odpovídat platným normám. Dobrý detektor oxidu uhelnatého by měl být instalován v místnosti s největším rizikem přítomnosti nebezpečného oxidu. Ne však blíže než jeden metr, a ne více než pět metrů od kotle, ve výšce jeden a půl metru až dva metry od podlahy, a ne blíže než 30 cm od stropu. Měly by být také dostatečně daleko od oken a větracích mříží. Detektor plynu může být ovlivněn a zbytečně spouštěn také tam, kde je velká koncentrace výparů, těmto místům by se proto měly detektory vyhnout a být umístěny z dosahu případného kouře a páry.
Co dělat, když detektor spustí alarm?
Když detektor oxidu uhelnatého a plynu spustí hlasitý zvukový alarm, je třeba co nejdříve otevřít všechna okna, opustit byt a informovat příslušné služby. Když senzor takto informuje o nebezpečí, je třeba nevstupovat do místnosti, kde se nacházejí kamna nebo jiná spalovací zařízení. Je třeba vyhnout se v tomto případě pokušení zjistit, proč topení nefunguje správně. To může mít v důsledku fatální následky, protože v této místnosti může být koncentrace plynu velmi vysoká a velmi rychle vést k bezvědomí.
Veronika Moreira Tůmová
fotografie: Shutterstock