20. 04. 2020 | 05:45
Vyvýšené i klasické záhonky mohou vyschnout nebo podlehnout drancování nezvaných návštěvníků v podobě nejrůznějších druhů plevele. Tomu můžete zabránit použitím mulče. Mulčování je jednou ze základních zahradnických technik prospívajících půdě i rostlinkám, které v ní pěstujete.
Pod možná záhadně znějícím termínem mulčování se skrývá postup spočívající v pokrývání povrchu půdy různými materiály, od štěpů kůry, přes zetlelé listy a shnilý trus až po nadrcené skořápky od vajec. Tato technika má mnoho výhod – může rostlinám poskytnout živiny, pomoci půdě zadržet vlhkost, vytvořit bariéru proti plevelům nebo izolovat kořeny choulostivých a zranitelných rostlin před zimou.
Kdy mulčovat?
Ideální doba pro mulčování se odvíjí od toho, co vlastně chcete mulčovat. Na podzim je dobré rozložit prsten mulče kolem nově vysazených stromů, keřů nebo bylinných trvalek. Na začátku zimy mohou z hustého kompostu těžit něžné rostliny typu Verbeny bonariensis nebo Dahlia. Kompost v tomto případě pomůže chránit jejich kořeny a korunu před mrazem. Pokud chcete mulčovat celé záhony, je dobré s tím začít koncem zimy nebo začátkem jara. Tím zachytíte vlhkost z mokrého počasí a zajistíte, že rostliny nebudou v nadcházejícím horkých a suchých podmínkách vysychat.
Jak mulčovat?
Než se do mulčování pustíte, ujistěte se, že se na daném místě nevyskytuje plevel, a půda, která jej tvoří, je vlhká. Pokud je velmi suchá, zvlhčete ji s pomocí vody, protože je velmi obtížné zvlhčit suchou půdu jen vrstvou mulče. Potom si připravte příslušný kompostový materiál a kolem rostlinek rozložte rýčem zhruba pěticentimetrovou vrstvu mulče. Kolem stonků rostlin by měla zůstat malá mezera, mulč tedy rozkládejte do tvaru jakéhosi prstence.
Čím mulčovat?
Samotný mulč můžete zakoupit v zahradních centrech nebo ve farmách a stájích. Vlastní kompost ale můžete vytvořit i doma. Poskytuje rostlinám živiny, které se v něm rozkládají – podobně jako komplexní sacharidy poskytnou lidskému tělu energii, která se uvolňuje pomalu a postupně, a proto zasytí na delší dobu. Obecně platí, že čím jemnější materiál je, tím rychleji se vstřebává. Výživnost půdy dobře zlepšuje například kůra, pro květinové záhony jsou ideální skořápky kakaových bobů – dávejte si ovšem pozor na to, aby vám záhonek nerozryl pejsek: psi totiž silná vůně čokolády neobyčejně přitahuje.
Kolem odolnějších, horských rostlin se vyplácí rozložit štěrk a drobné kamení: tento hrubý materiál zabrání uhnívání základny, protože voda bude procházet přímo skrze něj. Posekaná tráva sice nevypadá přitažlivě, ale v létě docela dobře zafunguje. Používat byste ale měli trávu, která nebyla ošetřena chemikáliemi. V opačném případě byste rostlinkám, jež byste trávou obkládali, spíše uškodili. Pro použití na velkých plochách je ideální nasekaná sláma z organické pšenice, která vytváří dlouhodobou vrstvu a vrací do půdy zpět cennou organickou hmotu. Při manipulaci s ní používejte rukavice.
Kateřina Hájková
fotografie: Shutterstock
