Houbové a virové choroby, žraví a saví škůdci. Všichni ničí vaši úrodu a napadají košťálovou, plodovou i listovou zeleninu. I když boj s nimi může být úmorný, existuje mnoho způsobů, které vám jej usnadní. Věděli jste, že významnou roli hrají opatření zavedená již před výsevem či výsadbou?
Slimáci, kterých je letos požehnaně, mšice, které také přichází bez pozvání. Takoví a další škůdci vmžiku dokáží obrátit vniveč vše, co jste se do poslední chvíle starostlivě snažili zachovat. Zeleninu můžete částečně ochránit již v období výsevu: předpěstované sazenice jsou totiž jednak odolnější, jednak fungují jako záruka vyššího výnosů. A to se týká i zelenin cibulových.
Proč je dobré vsadit na předpěstování
Četným problémům se škůdci můžete předejít už jen tím, že budete dodržovat základní pravidla pěstování. Důležité je vybrat kvalitní semena, rozhodnout o vhodné době výsevu, zvolit správnou zeminu a náležitě ji připravit. Pamatujte také na skutečnost, že i předpěstované sazenice vyžadují vhodný čas výsadby, odpovídající hnojení (přísun živin), pletí a zalévání.
Práce kvapná, málo platná
Rostlinky do budoucna oslabují také uspěchané výsevy a výsadba do studené zeminy – takové sazeničky jsou k podlehnutí nemocem a škůdcům náchylnější. Je to podobné jako s lidskou imunitou – když o tělo dobře pečujeme – správně jíme, odpočíváme, sportujeme - je obranyschopnost silnější, než když na životosprávu nedbáme. A lidé s fungující imunitou na rozdíl od těch, kteří ji mají oslabenou, nemoci nemusí podlehnout ani když se nakazí.
Vysaďte si pomocníky
Škodlivý hmyz jedny rostliny pojídá, druhých se ale štítí. Proto je moudré vysázet do blízkosti plodin, které škůdcům chutnají, flóru, která jej naopak odpuzuje. Mezi takové rostlinky patří třeba afrikány. Ty platí především na časté a velmi dotěrné mšice. V uctivé vzdálenosti od záhonů drží škůdce také bylinky obsahující silice (éterické oleje), jako je například meduňka, tymián, šalvěj, levandule nebo pelyněk.
Predátor versus vetřelec
Nevítaných vetřelců ničících vaši úrodu se můžete zbavit i pěstováním jejich přirozených nepřátel. Na vás je nasadit predátora, o zbytek už se postará příroda. Takové ochraně rostlin se říká biologická a využívá se zejména ve sklenících nebo v zimních zahradách. Funguje to poměrně jednoduše: jde jen o zajistit si přirozené nepřátele škůdců a tyto predátory potom ve vhodném termínu nasadit do boje. Jak takoví predátoři vypadají? Jedná se o dravý nebo parazitující hmyz, případně choroboplodné organismy. Na svilušky a třásněnky platí některé druhy dravých roztočů, na molice a mšice zase parazitické vosičky. Larvy zobonosek účinně likvidují parazitická háďátka a parazitické hlístice Nemaslung vás zbaví dotěrných slimáků.
Přírodní postřiky
Na rostliny napadené mšicemi můžete také nastříkat roztok z polotučného mléka smíchaného s vodou v poměru 1:1, z rozmačkaného česneku vylouhovaného pár minut ve vodě nebo ocet smíchaný s vodou. Ten ale aplikujte jen na postižená místa a druhý den je polijte vodou. Příliš silný octový roztok by totiž mohl rostlinky poškodit. Mšice odradí i kávová sedlina, kterou vlijete na záhonek. Na slimáky zase platí výluh z černého bezu, kapradí, kysaly či voskovky: přelijte horkou vodou, nechte 2 hodiny odstát a nalijte na záhonky. Rostliny zasažené slimáky můžete také ošetřit postřikem z chilli papriček: stolní olej smíchejte s třiceti nadrobno nakrájenými papričkami, nechte louhovat několik dní a poté nalijte do rozprašovače.
Kateřina Hájková
fotografie: Shutterstock