Sběr hub je hezkým koníčkem, který umožní spojit příjemné s užitečným – uděláte dobře nejen tělu, ale i mysli. Chůze, jakožto nepřirozenější pohyb, organismu od pradávna prospívá a podílí se na zlepšování fyzické i psychické kondice, stejně tak pobyt v přírodě nás vrací ke kořenům a působí harmonicky na mysl rozháranou neustálým kolotočem tíživých myšlenek zabývajících se povinnostmi, prací i nejrůznějšími strastmi a starostmi.
Chůze a pobyt v přírodě jsou dvě lidské přirozenosti, na které dnes často zapomínáme. Sběr hub nám v tomto smyslu nabízí návrat ke kořenům, kdy se vydáváme po stopách našich předků v jejich (i našem) přirozeném prostředí, z něhož jsme vzešli a jehož kousek v sobě všichni dodnes neseme. Stáváme se znovu sběrači, kteří chodí po lese, aby si obstarali něco k snědku, kteří nepřemýšlí nad ničím jiným, než jak zaopatřit sebe a své milované.
Návrat ke kořenům
Blízkost lesa, vůně hub a rostlin, zvuky zvířat, které nás obklopují, nás přitom přenášejí do původního světa, kde nebyl prostor pro malichernosti, jež nás dnes tak zatěžují. Vezmeme-li s sebou na procházku někoho blízkého (třeba i psa), spojíme příjemný zážitek společně tráveného času s pohybem na čerstvém vzduchu, což je pro celkové zdraví kombinace přímo ideální.
Co všechno sběr hub obnáší
Nyní již tedy tušíme, proč se vyplácí dát sběru hub zelenou, zbývá prostor pro rekapitulaci toho, co všechno to obnáší a na co bychom si měli dávat dobrý pozor.
1. Získejte přehled
Oblíbený houbařský aforismus praví, že „můžete sníst jakoukoliv houbu… jednou“ nebo že „existují staří sběrači hub a odvážní, ale že žádní odvážní a zároveň staří sběrači neexistují.“ Obě rčení směřují k ponaučení nepočínat si lehkomyslně a než na houby vyrazíte, získat alespoň základní přehled o tom, které jsou jedlé a které ne. Nespoléhejte se na to, že hříbek nebo babku poznáte vždycky – jak se říká, náhoda je blbec, a i když jsou případy otravy houbami vzácné, pořád existují. Nejste-li si jistí, nechte houbu raději na místě a nestyďte se za to, že si na výpravu svůj atlas hub vezmete s sebou. Právě v tomto případě totiž rozhodně platí lidové moudro pravící, že „opatrnosti není nikdy nazbyt“.
2. Vyrazte ven
Jakmile se seznámíte s jedlými houbami a budete vědět, co sbírat a co raději v temnotě a chladu lesa nechat, je načase sbalit se a vyrazit do přírody. K tomu budete potřebovat pár věcí, naštěstí je základní houbařská „výzbroj“ poměrně levnou záležitostí. Rozhodně se neobejdete bez košíku, možná dvou, podle toho, jak předpokládáte, že se vám bude dařit. Do kapsy vezměte nožík, kterým houbu před vložením do košíku očistíte. A košík pro všechny případy vyložte čistou utěrkou nebo ručníkem, kterým své poklady přikryjete, abyste je ochránili nejen před pohledy dalších zvědavých houbařů. Protože co je komu do toho, co nosíte v košíku?
3. Vybavte se
Zatím jsme probrali výbavu, kterou potřebujete k sesbírání a uskladnění hub. Ještě je ale třeba pamatovat na to, co si na sebe vezmete vy a také, co do sebe pošlete. Než je sběr naplní spokojeností, stráví totiž houbaři v lese často celé hodiny, čili je pravděpodobné, že dříve či později dostanou žízeň a také, že se o slovo přihlásí hlad. Myslete na to a vybavte se při výpravě do lesa vodou a něčím chutným k zakousnutí. Stejně tak je dobré přibalit do batohu pláštěnku, bundu či mikinu navíc a na nohy vzít pevné, kotníkové a nepromokavé boty, které vás uchrání případného úrazu či promoknutí spodní části těla – protože, jak víme, studené nohy mohou mít na svědomí pěknou řádku nepříjemných nemocí, včetně obyčejného nachlazení.
4. Spotřebujte
Konečně jsme se dostali ke sladké tečce na konci. Když přijdete domů z úspěšného sběru, nezbývá nic jiného, než houby zpracovat a vychutnat si jejich mimořádnou vůni a chuť. Čerstvé jsou skvělé do polévky nebo smaženice, houbových rizot a dalších pochoutek. Pokud víte, že je nestihnete spotřebovat včas, neváhejte je nasušit nebo naložit, díky čemuž ve spíži vydrží poměrně dlouho a jejich aroma vám připomene krásný čas strávený v přírodě…
Kateřina Hájková
fotografie: Shutterstock