09. 08. 2021   |  06:19

Obzvláště v letních měsících mnozí lidé využívají benefity, které do jejich obydlí může přinést průvan. Jsou ovšem případy, kdy vůbec nemusí prospět a dost možná, že dokonce převažují nad těmi, kdy pomáhá. Co to je vlastně průvan, kdy je ho potřeba a kdy nikoliv?

Když venkovní teploty stoupají nad třicet, je logické, že v bytě „zabedníte“ – zavřete okna, stáhnete žaluzie, to vše proto, abyste dovnitř nepustili teplý vzduch. Pokud má stavba dobré izolační vlastnosti a pokud jsou okna dobře namontována, pak existuje vysoká pravděpodobnost, že budete mít uvnitř poměrně chládek, a když ne přímo ten, tak alespoň snesitelně. Jenže když se vzduch uvnitř nehýbe, v prostoru se špatně dýchá a je potřeba vyvětrat. Právě zde může být průvan velmi nápomocný. Co to vlastně je?

Větrat by se mělo krátce a intenzivně
Jakmile po parném dni stráveném v kanceláři (když je pracovní den) nebo venku u vody (dovolená, víkend) přijdete do zatemněného bytu, sice vás příjemně překvapí chládek, který zde panuje, na druhé straně nejspíš pocítíte potřebu pustit dovnitř trochu čerstvého vzduchu. A neplatí to jen v období vysokých teplot, tedy v létě, ale i v zimě, kdy se zase uvnitř hodně topí, vzduch se vysušuje a potřebuje obměnit. V obou případech se vyplácí větrat krátce a intenzivně. A skvělým prostředkem k tomu je vytvoření průvanu. Jak na to?

Jak vytvořit průvan
Když chcete, aby se vzduch v místnosti rozhýbal, je nejjednodušší vytvořit průvan a to lze poměrně snadno: stačí otevřít dva různé otvory vedoucí ven, které se nacházejí na protilehlých stranách uzavřeného prostoru nebo místnosti, kde chcete průvan vytvořit – tedy třeba okna na obou stranách nebo okno na jedné straně a na druhé straně dveře. Velmi brzy poté, co toto učiníte, uslyšíte typické kvílení meluzíny, z něhož někdy může i tuhnout krev v žilách, a bytem se začne prohánět svěží vzduch, jenž velmi rychle promění ten dusný v místnosti za o poznání lehčí, svěžejší a příjemnější.

Proč průvan vzniká
Příčinou toho, že se po otevření dvou protilehlých otvorů vedoucích ven začne místností nebo bytem prohánět svěží vzduch, jsou tlakové a teplotní rozdíly vzduchu uvnitř a venku. Pro vyvětrání a proměnu vzduchu uvnitř je to jistě skvělé, průvan ovšem může vznikat i bez otevřených oken a dveří a to důsledkem nesprávně namontovaných oken nebo špatné konstrukce a střechy domu, skrze něž proniká vzduch. Uvnitř je potom zima, což je nejen nepříjemné, ale také energeticky náročné, protože stejně tak, jako se vzduch dostává dovnitř, utíká i ven a spolu s ním i teplo.

Kdy je průvan spíš na obtíž
Vedle toho, že existence průvanu zhoršuje energetickou efektivitu stavby, může v některých případech také zvýšit riziko nachlazení nebo některých jiných nemocí. Podle jugoslávských a albánských pověr může dokonce způsobit i smrt a vedle ní i řadu závažných nemocí jako je zápal plic, artritida, dětská obrna nebo zánět či bolest zubů. A zrnko pravdy na tom bude – je totiž známo, že když člověk „ofoukne“, oslabí se mu tím imunita a on je potom náchylnější k mnoha neduhům, jimž by se s plně funkční obranyschopností bez problémů postavil. Proto platí, že je třeba větrat krátce a intenzivně a pozvat průvan domů jen na nezbytně nutnou chvilku.

Kateřina Hájková
fotografie: Shutterstock

Zdroje: https://magazin.aktualne.cz/, https://cs.wikipedia.org/