Podzim je období sklizně vinné révy, oslav vinobraní a vinaři českých a moravských oblastí tak mají velmi napilno. Pořádají se zájezdy do vinných sklípků a milovníci tohoto moku si tak užívají podzim doslova plnými doušky. V devadesátých letech minulého století se pěstitelé vinné révy u nás po letech útlumu opět zaměřili především na kvalitu, a díky tomu dnes můžeme se svou nabídkou vín směle vykročit do vinařského světa znalců.
V současné době má Česká republika 17 531 hektarů vinic, které přinášejí hrozny v dostatečné kvalitě pro výrobu dobrých vín. Za každou lahví vína však stojí velká dřina a nemalá dávka trpělivosti.
Střípek z historie pěstování vinné révy u nás
Jak to vlastně tenkrát bylo? Roku 892 prý moravský kníže Svatopluk poslal českému knížeti Bořivojovi a jeho ženě Ludmile sud vína k oslavě narození syna. Obdarovaní byli ochutnávkou nadšení, a právě to předznamenalo velkou budoucnost pěstování vinné révy a výroby vína v našich zemích. Od 11. století se pak u nás začínají objevovat první písemné dokumenty o výrobě vína, zejména kláštery si začaly vinnou révu samy pěstovat a stály tak u rozmachu vinařství u nás. Známé je také založení mnoha vinic přímo v Praze i kolem ní, o které se zasadil sám Karel IV.
Sklizeň a výroba vína
V pěstování vinné révy a výrobě vína tak nejsou Češi žádní nováčci. Sklizeň hroznů je pro vinaře tou nejdůležitější událostí a vyvrcholením doby, kdy pečují o vinici, mnohdy dnem i nocí. Sběr a výběr hroznů je pak nanejvýš pečlivý, vinař však musí zároveň určit kdy kterou vinici sklízet. Problém může nastat v případě, kdy téměř všechny odrůdy na viničních tratích dozrají ve stejnou dobu a je potřeba je sklidit všechny a hned. Pomoci může, pokud má vinařství k dispozici více než jeden lis, nebo alespoň chladící místnost, kde je možné sklizené hrozny uchovat. Pečlivě vybrané hrozny se pak vylisují a mošt z nich se čerpá do nerezových tanků nebo dřevěných sudů, kde zraje a kvasí. Pravidelným ochutnáváním z kvasících nádob pak vinař kontroluje zralost vína. Říká se, že během vinobraní mnoho vinařů ve sklepích i spí. Je to opravdu náročné období, kdy si obvykle každý vinař uvědomí, že svou práci dělá především pro radost, daleko víc než pro zisk.
Etiketa na vinné lahvi vypovídá o kvalitě moku, který ukrývá. Naučte se v ní číst
Uskladnění vína aneb pořizujeme domácí vinotéku
Tajemství dobrého vína se mimo jiné ukrývá i ve způsobu jeho uskladnění. Ne všichni máme k dispozici vinný sklep, ale za úvahu pak možná stojí vlastní domácí vinotéka. Ostatně se dá říct, že se právě domácí vinotéka už nějakou dobu stává běžnou součástí moderních domácností. Domácí vinotéka může být vestavěna přímo do kuchyňské linky nebo obývací stěny. Volně stojící vinotéky zase můžeme přenášet do jiných místností, dle potřeby. Pokud je pro vás víno spíše sváteční záležitost, ale vinotéku berete i jako sofistikovanou součást interiéru a potěchu pro oko, bude vám zřejmě stačit běžnější typ na cca deset lahví. Pro náročnější jsou samozřejmě na trhu i vinotéky pro větší objem a s výběrem mnoha funkcí navíc. Hodit se bude například výběr několika chladících zón, kdy je každá určená pro jiný typ vína, včetně šampaňského. Domácí vinotéka se tak postará o to, abyste svým hostům podávali víno vždy při správné teplotě.
Správná teplota vína před podáváním
Nemusíte být zrovna znalci, abyste věděli, že bílé víno se podává vychlazené, zatímco červenému vínu svědčí pokojová teplota. S touto poučkou si obvykle většina z nás vystačí. Pokud se ale chcete považovat za fajnšmekra, pak musíte vědět, že každé víno daného druhu musí mít před servírováním nejen správnou teplotu, ale také připravenou správnou sklenici. Jen tyto dvě věci totiž podtrhnou maximální chuť a tím i požitek z vína.
- Bílá suchá vína – 9 až 11 stupňů Celsia
- Růžová vína – 10 až 13 stupňů Celsia
- Dezertní vína – 8 až 12 stupňů Celsia
- Plná červená vína – 15 až 18 stupňů Celsia
- Šumivá vína a šampaňské – 5 až 8 stupňů Celsia
Jak správně servírovat víno
Víno je společenský nápoj, a tak by se k němu mělo i přistupovat. Jeho podávání má svá pravidla. Etiketa nám káže nalévat víno vždy z pravé strany a pochopitelně nejprve ženám. Pokud nalévá víno sám hostitel, měl by svou sklenici naplnit jako poslední. Při degustaci se každý nový druh vína nalévá do nové sklenice, ty se v průběhu podávání různých druhů vín pochopitelně vyměňují a doplňují. Nedopité sklenice se však ze stolu nesbírají, aby měl host dostatek času je dopít a řádně vychutnat.
Veronika Moreira Tůmopvá
fotografie: Shutterstock